Nejvyšší soud

Podle § 711 odst. 1 písm. g) občanského zákoníku může soud přivolit výpověď z nájmu bytu, pokud nájemce má dva nebo více bytů, avšak pouze tehdy, pokud lze spravedlivě požadovat, aby nájemce užíval po...

K zániku práva nájmu bytu nemůže dojít pouze konkludentním jednáním nájemce, jako je faktické odstěhování se z bytu; nájemní vztah trvá i po opuštění bytu nájemcem, pokud nedojde k písemné dohodě o zá...

Pokud dojde ke změně poměrů na straně povinného, která činí výkon jeho práva vázaného na zajištění náhradního bytu v rozporu s dobrými mravy, může soud určit, že povinnost vyklidit byt již není vázána...

Přikázání věci jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti je možné pouze výjimečně a ze závažných důvodů, které musí dostatečně odůvodnit průlom do ústavně zaručené zásady příslušnosti soudu a soudc...

Dovolání proti usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí je přípustné pouze tehdy, pokud má napadené rozhodnutí zásadní právní význam a dovolací důvod spočívá v nesprávném právním posouzení věci; výkon ro...

Při změně předmětu nájmu bytové jednotky rekonstrukcí a kolaudací nového bytu nezaniká nájemní smlouva uzavřená na původní byt, pokud byla rekonstrukce provedena se souhlasem příslušných orgánů a náje...

Procesní rozhodnutí o odmítnutí dovolání bez meritorního právního závěru nepřináší právní principy, protože neobsahuje posouzení věci samé.

Při nařízení výkonu rozhodnutí soud nezjišťuje, zda povinný splnil povinnost uloženou exekučním titulem, a tato skutečnost může být posuzována pouze v řízení o zastavení výkonu rozhodnutí; dovolání pr...

Dovolání není přípustné, pokud napadené rozhodnutí odvolacího soudu neřeší právní otázku dosud nevyřešenou, nesrovnatelnou mezi soudy, ani otázku v rozporu s hmotným právem, přičemž přezkum skutkových...

Podle § 12 odst. 2 občanského soudního řádu lze věc přikázat jinému soudu k projednání a rozhodnutí z důvodu vhodnosti.

Dovolání lze odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. f) trestního řádu, pokud by jeho projednání nemohlo zásadně ovlivnit postavení obviněného, zejména pokud změna právní kvalifikace skutku nemá zásadní ...

Dovolání nelze podat k přezkumu skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně, neboť dovolací soud není soudem třetí instance a skutková zjištění jsou pro něj závazná; dovolání lze odmítnout, pok...

Při veřejné dražbě podle zákona č. 427/1990 Sb. může dojít ke vzniku podílového spoluvlastnictví nemovitosti mezi vydražitelem a další osobou, pokud existuje dohoda účastníků dražby a jejich následné ...

Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem svých orgánů, přičemž nesprávným úředním postupem je i vydání vadného výpisu z Rejstříku trestů, který neodpovídá skutečnému stavu podle p...

Dovolací soud je vázán skutkovými zjištěními soudů nižších stupňů a může přezkoumávat pouze právní posouzení skutku a jiné hmotněprávní otázky, nikoliv správnost a úplnost skutkových zjištění či hodno...

Dovolání lze zamítnout jako zjevně neopodstatněné, pokud dovolatel neprokáže nesprávné právní posouzení skutku nebo jinou právní vadu rozhodnutí, přičemž dovolání neslouží k přezkoumání skutkových zji...

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu způsobenou zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů, přičemž zaměstnavatel musí prokázat zavinění zaměstnance; náhrada škody se vztahuje ...

Dovolání lze podat pouze z důvodů výslovně uvedených v zákoně, přičemž dovolací soud není oprávněn přezkoumávat skutková zjištění a hodnocení důkazů soudů prvního a druhého stupně; námitky směřující p...

Dovolání lze podat pouze z důvodů výslovně uvedených v zákoně, přičemž námitky směřující proti skutkovému zjištění, hodnocení důkazů nebo neúplnosti dokazování nemají povahu právně relevantních dovola...

Dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu je přípustné pouze tehdy, pokud je v něm tvrzen a odůvodněn konkrétní hmotněprávní pochybení spočívající v nesprávném právním posouzení skutku, př...