Nejvyšší soud

Společník společnosti s ručením omezeným nemá právo domáhat se náhrady odvozené škody na svém podílu přímo vůči jednatelům, pokud může tuto škodu odstranit prostřednictvím uplatnění nároku na náhradu ...

Nesprávné uvedení některých identifikačních údajů účastníka řízení v žalobě, které nebrání jeho přesné identifikaci, představuje vadu žaloby, nikoli nedostatek podmínky řízení, a lze ji odstranit opra...

Nabytí vlastnického práva k nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí od nevlastníka na základě dobré víry nabyvatele je možné pouze za přísně vymezených podmínek stanovených judikaturou Ústavního so...

Dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze uplatnit pouze proti právním vadám rozhodnutí spočívajícím v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, nikoli...

Pro naplnění skutkové podstaty zvlášť závažného zločinu loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku postačuje, aby pachatel použil násilí nebo pohrůžku bezprostředního násilí, která může být vyjádř...

Uložení ochranného léčení v ústavní formě je přípustné pouze tehdy, jsou-li splněny zákonné podmínky podle § 99 odst. 1 a 4 trestního zákoníku, zejména nepříčetnost pachatele v době činu a nebezpečnos...

Úplné osvobození od soudních poplatků lze přiznat pouze za zvlášť závažných důvodů, přičemž nemajetnost musí být objektivně posouzena s ohledem na skutečnost, zda žalobce nemůže reálně disponovat svým...

Nárok na odškodnění nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím ve výkonu veřejné moci lze uplatnit pouze podle zákona č. 82/1998 Sb., pokud je žadatelem osoba aktivně věcně legitimovaná podle t...

Při posuzování nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení je třeba zohlednit význam předmětu řízení pro poškozeného, přičemž samotné porušení práva na projedná...

Dovolání není přípustné, pokud odvolací soud zamítl návrh na zahájení řízení z více právních důvodů, z nichž některý nebyl dovoláním zpochybněn nebo nesplňuje podmínky přípustnosti dle § 237 občanskéh...

V případě, že povinný v exekučním řízení nemá na území České republiky místo trvalého pobytu, místo pobytu podle druhu pobytu cizince, ani majetek, určí Nejvyšší soud místně příslušný soud podle zásad...

Dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat pouze z důvodů uvedených v § 265b trestního řádu, přičemž dovolací přezkum se omezuje na právní posouzení skutku a právní kvalifikaci, nikoli na př...

Dovolání proti rozhodnutí organizačně nadřízeného soudu o nesouhlasu s postoupením věci není přípustné, protože občanský soudní řád neupravuje funkční příslušnost soudu k projednání takového dovolání,...

Přihlášený věřitel má právní zájem na výsledku incidenčního řízení o odpůrčí žalobě insolvenčního správce, pokud jeho úspěch vede k rozmnožení majetkové podstaty a tím ke zvýšení míry uspokojení přihl...

Pro naplnění skutkové podstaty přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 trestního zákoníku je nezbytné v každém konkrétním případě zjišťovat a dokazovat stav vylučující způsobilo...

Dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu je přípustné pouze k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiných sku...

Dovolání je přípustné pouze tehdy, pokud dovolatel v dovolání konkrétně vymezí, které z důvodů přípustnosti podle § 237 občanského soudního řádu považuje za splněné, a uvede, v čem se napadené rozhodn...

Dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu lze uplatnit pouze proti nesprávnému právnímu posouzení skutku nebo jinému nesprávnému hmotněprávnímu posouzení, přičemž nesprávné skutkové zjiště...

Dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu lze uplatnit pouze z důvodů nesprávného právního posouzení skutku nebo jiného nesprávného hmotněprávního posouzení, přičemž dovolací soud není opr...