21 Cdo 278/2025-57
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Malým v exekuční věci oprávněného Apston Capital Ltd. se sídlem v Dublinu 2, 4th Floor, Hanover Building, Windmill Lane, Irsko, reg. č. 00408579, zastoupeného Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště č. 259/55, proti povinným 1) J. H., a 2) J. H., o žalobě pro zmatečnost a žalobě na obnovu řízení podané povinnými proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. prosince 2022, č. j. 6 Cmo 67/2022-546, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 61/2023, o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. června 2024, č. j. 3 Co 31/2024-22, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
1. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 27. 12. 2023, č. j. 16 C 61/2023-7, odmítl žalobu na obnovu řízení a žalobu pro zmatečnost směřující proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 12. 2022, č. j. 6 Cmo 67/2022-546 (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Důvodem odmítnutí podání (doručeného Krajskému soudu v Hradci Králové dne 29. 3. 2023) byl nedostatek předepsaných náležitostí žaloby, jehož si povinní vzhledem k mnohým poučením ze strany soudů v různých řízeních museli být vědomi.
2. K odvolání povinných Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 19. 6. 2024, č. j. 3 Co 31/2024-22, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
3. Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podali povinní – aniž byli zastoupeni advokátem – dovolání.
4. Podáním dovolání povinným vznikla povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“], který činí podle položky 23 bodu 2 sazebníku soudních poplatků 4 000 Kč. Podle konstantní rozhodovací praxe dovolacího soudu má přitom před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sb. rozh. obč.).
5. Povinní ve svém podání ze dne 14. 2. 2025 uvedli, že nemají dostatek finančních prostředků na zaplacení soudních poplatků, což jsou připraveni „prokázat řádným vyplněním formuláře PROHLÁŠENÍ …“, o jehož „zaslání“ žádají. Nejvyšším soudem byli proto vyzváni k vyplnění formuláře Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce (vzoru o. s. ř. číslo 58) a k doložení vyplněných údajů listinami. Výzva s přiloženým formulářem jim byla doručena 18. 3. 2025, povinní však (přes poučení, že jinak bude vycházeno ze skutečnosti, že svá tvrzení o majetkových poměrech neprokázali) ve stanovené 15denní lhůtě ani později výzvě nevyhověli.
6. Nejvyšší soud následně usnesením ze dne 4. 4. 2025, č. j. 21 Cdo 278/2025-49, vyzval povinné k zaplacení soudního poplatku z dovolání a současně je poučil, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené 15denní lhůtě povinnými společně a nerozdílně zaplacen, bude dovolací řízení zastaveno. Usnesení bylo povinným doručeno dne 23. 4. 2025, avšak přes uvedenou výzvu soudní poplatek za dovolání nezaplatili.
7. Nejvyšší soud proto řízení o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 6. 2024, č. j. 3 Co 31/2024-22, podle § 9 odst. 2 a § 3 odst. 3 zákona o soudních poplatcích zastavil.
8. Nejvyššímu soudu je známo, že dovolatelé dlouhodobě zneužívají svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním velkého množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků, včetně mimořádných opravných prostředků, opakovaně podávají neodůvodněné námitky podjatosti soudců a žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce. Takové dlouhodobé a cílené počínání účastníka lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, a ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. II. ÚS 3921/17). K obdobným závěrům dospěl i Nejvyšší soud, k tomu srov. například usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, a konkrétně ve vztahu k dovolatelům např. usnesení ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 4138/2019, ze dne 1. 11. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3181/2022, ze dne 23. 12. 2022, sp. zn. 29 Cdo 3516/2022, ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. 24 Cdo 208/2023, ze dne 29. 8. 2023, sp. zn. 24 Cdo 2619/2023, ze dne 22. 3. 2023, sp. zn. 21 Cdo 3739/2022, ze dne 7. 9. 2023, sp. zn. 21 Cdo 2334/2023, ze dne 27. 8. 2024, sp. zn. 21 Cdo 2180/2024, ze dne 29. 10. 2024, sp. zn. 23 Cdo 2294/2024, nebo ze dne 5. 11. 2024, sp. zn. 33 Cdo 3008/2024.
9. Vzhledem k výše uvedenému má Nejvyšší soud za to, že povinní procesními obstrukcemi dlouhodobě zneužívají svá procesní práva, a to nikoliv za účelem soudní ochrany, a způsobují bezdůvodné průtahy (procesní obtíže) v soudním řízení. Jejich postup tak podle § 2 a § 6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany. Zneužití procesního práva totiž může mít jak podobu snahy získat výhodu nepředvídanou procesním právem, tak i podobu maření řádného postupu v řízení. Má-li zneužití práva účastníkem podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k němu v souladu s § 41a odst. 3 o. s. ř. jako k nepřípustnému nepřihlíží (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1030/2020, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 32 Cdo 5201/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016, anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 499/2020).
10. Nejvyšší soud proto k další žádosti povinných o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení obsažené v podání ze dne 9. 5. 2025, kterou povinní blíže nezdůvodnili a ničím nedoložili (přestože si při podání této žádosti s ohledem na mnohá předchozí poučení a rozhodnutí soudů o jejich opakovaných žádostech o osvobození od soudních poplatků museli být vědomi, že žadatel je povinen žádost o osvobození od soudních poplatků odůvodnit a věrohodným způsobem soudu doložit své majetkové poměry nebo jejich případné změny, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti), nepřihlížel a touto žádostí povinných se nezabýval.
11. Nejvyšší soud nepřehlédl, že povinní spolu s dovoláním opětovně vznesli námitku podjatosti soudců, a to soudců senátu 3 Co Vrchního soudu v Praze, který rozhodoval o jejich odvolání. Podáním ze dne 14. 2. 2025 vznesli rovněž námitku podjatosti „senátu 21 Cdo Nejvyššího soudu“ a podáními ze dne 2. 4. 2025 a 9. 5. 2025 námitku podjatosti předsedy senátu 21 Cdo, JUDr. Pavla Malého. Tyto námitky však řádně neodůvodnili. Protože je z obsahu námitek povinných zřejmé, že soudcům vytýkají jejich postup v řízení o projednávané věci, vyhodnotil Nejvyšší soud bez dalšího takové námitky podjatosti, včetně návrhu na přikázání věci jinému soudu, jednak jako nedůvodné (srov. § 14 odst. 4 o. s. ř.), a jednak jako obstrukční postup, který s přihlédnutím k § 2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008, uveřejněné pod č. 2/2009 Sb. rozh. obč., a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSČR 104/2017).
12. Povinní v dovolání rovněž navrhli odložení vykonatelnosti napadeného usnesení Vrchního soudu v Praze. Jelikož bylo dovolací řízení zastaveno, Nejvyšší soud o tomto akcesorickém návrhu, který sdílí osud samotného dovolání, již nerozhodoval (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 7. 2017, sp. zn. I. ÚS 1785/17, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2022, sp. zn. 21 Cdo 2968/2022, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 2. 2023, sp. zn. 21 Cdo 2757/2022).
13. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů]. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 5. 2025
JUDr. Pavel Malý předseda senátu