3 Tdo 578/2023

3 Tdo 578/2023-

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 31. 10. 2023 o dovoláních, které podali obvinění Ing. Jan VRBICKÝ, nar. 8. 11. 1969 v Mostě, trvale bytem Volutová 2520/10, Praha 5, Mgr. Pavel NOHAVA, MBA, nar. 27. 4. 1966 v Mostě, trvale bytem Alešova 772, Horní Litvínov, Jan HIEKE, nar. 10. 7. 1978 v Brně, trvale bytem Husova 165/5, Brno a Ing. Jiří TOMAN, nar. 5. 3. 1963 v Praze, trvale bytem Hájkova 1165/15, Praha 3, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 4. 2022, sp. zn. 15 To 80/2021, jako soudu odvolacího v trestní věci vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 45 T 4/2020, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání obviněných Ing. Jana Vrbického, Mgr. Pavla Nohavy, MBA, Ing. Jiřího Tomana a Jana Hiekeho odmítají.

1. Rozsudkem Městského soud v Praze ze dne 7. 5. 2021, sp. zn. 45 T 4/2020 byli obvinění Ing. Jan Vrbický a Mgr. Pavel Nohava, MBA, uznáni vinnými zločinem zkrácení daně poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku účinného do 30. 6. 2016 ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, a obvinění Jan Hieke a Ing. Jiří Toman zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku účinného do 30. 6. 2016 ve spolupachatelství podle § 23 tr.

zákoníku, a to na podkladě skutkového stavu spočívajícího v tom, že společně se spoluobviněnými Miroslavem Příložným, Milanem Tomanem, V. V., M. Č., J. Š., Karlem Mayerem, odděleně stíhanou Z. J. a v době vydání rozsudku již pravomocně odsouzenými Karlem Betyárem, Davidem Jilemnickým a Romanem Balážem nejméně v době od 17. 6. 2013 do 25. 3. 2015, po předchozí vzájemné dohodě o rozdělení činností, ve společném úmyslu soustavně a systematicky neoprávněně krátit daňovou povinnost na dani z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) v souvislosti s pořizováním řepkového oleje, určeného na výrobu metylesteru řepkového oleje (tzv. MEŘO), z jiného členského státu Evropské unie (dále jen „EU“) a jeho následným účelovým prodejem v České republice přes řetězce obchodních společností ovládaných obžalovanými, které sloužily pouze jako fakturační mezičlánky, kdy zboží bylo fakticky dodáváno přímo od zahraničního dodavatele ke konečnému odběrateli společnosti KRATOLIA Trade, a.

s., v Ústí nad Labem, IČ 24843318, se sídlem Žukovova 59/34, Střekov, Ústí nad Labem, přičemž k zakrytí skutečného cíle trestné činnosti a to umělého snížení ceny řepkového oleje formou plánovaného a předpokládaného neuhrazení DPH prvním článkem v řetězci tzv. ztraceným obchodníkem („missing trader“), vytvořili obchodní řetězce společností, určovali, které z nich se v daném období zúčastní obchodů s řepkovým olejem, stanovovali fakturační cestu i cestu fakturačních úhrad s cílem ztížit kontrolu správce daně nad předmětnými obchody, přičemž shora popsaným způsobem postupovali v následujících případech:

I. obžalovaní Ing. Jan Vrbický a Karel Mayer společně spolu s Josefem Jarým a Imrichem Leitmannem nejméně od 14. 5. 2014 do 25. 7. 2014 - Ing. Jan Vrbický jako předseda představenstva společnosti KRATOLIA Trade, a. s., a Karel Mayer jako jednatel a jediný společník společnosti SUPPORT SERVICE, s. r. o., IČ 01390619, se sídlem Roháčova 188/37, Žižkov, Praha 3, - organizovali a realizovali pořízení řepkového oleje od zahraničních dodavatelů, nejméně od společností BG-Öl GmbH, IČ 245297992, se sídlem Landstr. 18-22, 01920 Kaschwitz, Německo, CENTRIS, a. s., IČ 60697342, se sídlem Račianská 66, Bratislava, Slovensko, PS Bioenergie GmbH & Co.KG, IČ 250293897, se sídlem Landwehr 5, Hallenberg 59969, Německo, SAVATCOM, ODD, IČ 202649509, se sídlem Hemus 62-64, Geo Milev, Slatina, Sofia 1111, Bulharsko, a SOLVADIS POLSKA SP Z O O , IČ 5210531410, se sídlem Piłsudskiego 74, Wrocław 50-020, Polsko, prostřednictvím nastrčené tuzemské společnosti BECONAS TRADE, s. r. o., IČ 29367379, se sídlem Botanická 606/24, 602 00 Brno, jejímž jednatelem byl formálně Josef Jarý, který však plnil toliko roli bílého koně, když společnost fakticky ovládal z pozice společníka Imrich Leitmann (zemřel dne 9. 8. 2015), který vědomě poskytl tuto společnost k nákupu řepkového oleje a jeho následného prodeje bez odvedení DPH, a který se na tomto postupu předem dohodl s Karlem Mayerem a Ing. Janem Vrbickým, sám přitom zajišťoval nejméně potvrzování účetních dokladů a výběry hotovosti z bankovního účtu společnosti, která byla v rámci fakturačního přeprodeje řepkového oleje na území České republiky (dále jen „ČR“) zařazena na pozici tzv. ztraceného obchodníka („missing trader“), cestou další obchodní společnosti ovládané Karlem Mayerem, zařazené do řetězce na pozici tzv. nárazníkového obchodníka („buffer“), a to společnosti SUPPORT SERVICE, s. r. o., ačkoliv zboží bylo fakticky dodáno přímo od zahraničního dodavatele konečnému příjemci společnosti KRATOLIA Trade a. s., přičemž počítali s tím, že společností BECONAS TRADE, s. r. o., která byla čtvrtletním plátcem DPH, v rámci pořízení zboží z jiného členského státu EU (dále jen „JČS“) a při jeho následném prodeji v tuzemsku v rozporu s § 25 a 21 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v tehdy platném znění (dále jen „zákon o DPH“) nebude podáno daňové přiznání za období, konkrétně:

za zdaňovací období 2. čtvrtletí 2014 nebylo podáno společností BECONAS TRADE, s. r. o., daňové přiznání na Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště Brno I, ačkoliv zdanitelná plnění proběhla, když od počátku nebylo s úhradou daně z přidané hodnoty počítáno, a to v případě dodávek řepkového oleje podrobně specifikovaných v bodech 1. - 16. výroku o vině,

a tímto jednáním tak Ing. Jan Vrbický a Karel Mayer společně s Imrichem Leitmannem a Josefem Jarým zkrátili DPH o 1.679.890 Kč ke škodě České republiky - Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště Brno I,

II. obvinění Ing. Jan Vrbický, Karel Mayer, Miroslav Příložný a V. V. společně s odděleně stíhanou Z. J. nejméně od 22. 5. 2014 do 25. 7. 2014 - Ing. Jan Vrbický jako předseda představenstva společnosti KRATOLIA Trade, a. s., Karel Mayer jako jednatel společnosti SUPPORT SERVICE, s. r. o., Miroslav Příložný jako jednatel společnosti Abolian, s. r. o., IČ 02085950, se sídlem Žižkova 346, Kladno - Švermov, a odděleně stíhaná Z. J., která koordinovala činnost V. V. a Miroslava Foltána, jednatele společnosti Falton, s.

r. o., IČ 45389870, se sídlem Poludníková 7, Bratislava, Slovensko - organizovali a realizovali pořízení řepkového oleje od zahraničních dodavatelů společností TDM ARRTRANS S A, IČ 7251276884, se sídlem Sienkiewicza 52/14, Łódź 90-058, Polsko, a RENTUS SP Z O O, IČ 6342795891, se sídlem Gabriela Narutowicza 3, 41-503 Chorzów, Polsko, přes další zahraniční společnost Falton, s. r. o., prostřednictvím tuzemské společnosti Fresmat Group, s. r. o., IČ 02013207, se sídlem Útulná 507/15, 108 00 Praha 10, jejímž jednatelem formálně zapsaným v obchodním rejstříku byl Jakub Nechvátal, jehož jako osobu vhodnou pro roli bílého koně natipoval a k trestné činnosti příslibem bezpracného výdělku přesvědčil V.

V., to dle instrukcí R. D., když společnost fakticky ovládal V. V. a R. D., kteří po dohodě s Ing. Janem Vrbickým, Karlem Mayerem, Miroslavem Příložným a Z. J. zapojili tuto společnosti do nákupu řepkového oleje a jeho následného prodeje bez odvedení DPH, když V. V. zajistil nejméně vyhotovování účetních dokladů a výběry hotovosti z bankovního účtu společnosti, která byla v rámci fakturačního přeprodeje řepkového oleje na území ČR zařazena na pozici tzv. ztraceného obchodníka („missing trader“), cestou dalších obchodních společností zařazených do řetězce na pozici tzv. nárazníkového obchodníka („buffer“), ovládaných jednak Miroslavem Příložným, a to společností RTTK, s.

r. o., IČ 02263564, se sídlem Klimentská 1215/26, 110 00 Praha 1, Shop 4 sport, s. r. o., IČ 29460727, sídlo Kaprova 42/14, 110 00 Praha 1, a Abolian, s. r. o., a jednak Karlem Mayerem, a to společnosti SUPPORT SERVICE, s. r. o., a dále přes společnost EMINI DIESEL PRODUCTS, s. r. o., IČ 29374456, se sídlem Příkop 838/6, 602 00 Brno, kdy řepkový olej byl fakticky dodán přímo od zahraničního dodavatele konečnému příjemci společnosti KRATOLIA Trade, a. s., přičemž byli srozuměni, že společností Fresmat Group, s.

r. o., která byla měsíčním plátcem DPH, v rámci pořízení zboží z JČS a při jeho následném prodeji v tuzemsku v rozporu s § 25 a 21 zákona o DPH nebude podáno daňové přiznání a pokud ano, budou úmyslně uvedeny nepravdivé údaje, které umožní neoprávněné snížení vlastní daňové povinnosti, konkrétně:

a) za zdaňovací období květen 2014 bylo společností Fresmat Group, s. r. o., podáno daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 10, dne 27. 6. 2014 s vykázanou vlastní daňovou povinností ve výši 65.526 Kč, které však bylo dosaženo uvedením nepravdivých údajů nejméně na řádku 3 (pořízení zboží z JČS), kde neuvedli žádnou částku, a na řádku 40 (nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění od plátců), kde uvedli částku DPH 16.357.574 Kč, ačkoliv věděli, že společnost obchody, ze kterých by takový nárok vyplýval, neuskutečnila, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, čímž zkrátili DPH nejméně o 306.190 Kč, a to v případě dodávek řepkového oleje podrobně popsaných v bodech 17. – 19. výroku o vině,

b) za zdaňovací období červen 2014 nebylo podáno společností Fresmat Group, s. r. o., daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 10, ačkoliv zdanitelná plnění proběhla, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, čímž zkrátili DPH ve výši nejméně 1.717.752 Kč, a to v případě dodávek řepkového oleje podrobně popsaných v bodech 20. – 36. výroku o vině,

a tak Ing. Jan Vrbický, Karel Mayer, Miroslav Příložný, V. V. zkrátili DPH o 2.023.942 Kč ke škodě České republiky – Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 10,

III. obvinění Ing. Jan Vrbický, Karel Mayer a Miroslav Příložný společně s odděleně stíhanou Z. J. nejméně od 19. 8. 2014 do 9. 12. 2014 - Ing. Jan Vrbický jako předseda představenstva společnosti KRATOLIA Trade, a. s., Karel Mayer jako jednatel společnosti SUPPORT SERVICE, s. r. o., Miroslav Příložný jako jednatel společnosti Abolian, s. r. o., a Z. J. ovládající společnost FLYING EAGLE, s. r. o., IČ 03193195, se sídlem Vídeňská 255/42, Štýřice, Brno - organizovali a realizovali pořízení řepkového oleje nejméně od zahraničních dodavatelů společností UWET Umwelttechnik GmbH, IČ 50165707, se sídlem Oberndorferstrasse 24, Leonhard 3243, Niederösterreich, Rakousko, RENTUS SP Z O O a Golden Foodbroker GesmbH GesmbH, IČ ATU66094647, se sídlem Prinz Eugenstrasse 3, Linz 4020, Rakousko, přes slovenskou společnost Falton, s. r. o., prostřednictvím tuzemské společnosti FLYING EAGLE, s. r. o., jejímž jednatelem byl Tamás Pálfi, občan Maďarské republiky, jenž však plnil toliko roli bílého koně, společnost však fakticky ovládala odděleně stíhaná Z. J., přičemž společnost byla účelově vložena do fakturačního řetězce nákupu řepkového oleje a jeho následného prodeje bez odvedení DPH, když spolupachatelé se mezi sebou předem dohodli a společnost v rámci fakturačního přeprodeje řepkového oleje na území ČR zařadili na pozici tzv. ztraceného obchodníka („missing trader“), cestou dalších obchodních společností zařazených do řetězce na pozici tzv. nárazníkového obchodníka („buffer“), ovládaných jednak Z. J., a to společnosti Russel export – import, s. r. o., IČ 29362563, se sídlem Brněnská 3163/38, Hodonín, jednak Miroslavem Příložným, a to společnosti Abolian, s. r. o., a jednak Karlem Mayerem, a to společnosti SUPPORT SERVICE, s.r.o., kdy zboží bylo fakticky dodáno přímo od zahraničního dodavatele konečnému příjemci společnosti KRATOLIA Trade, a. s., přičemž počítali s tím, že společností FLYING EAGLE, s. r. o., která byla měsíčním plátcem DPH, v rámci pořízení zboží z JČS a při jeho následném prodeji v tuzemsku, v rozporu s § 25 a 21 zákona o DPH nebude podáno daňové přiznání a pokud ano, budou úmyslně uvedeny nepravdivé údaje, které umožní neoprávněné snížení vlastní daňové povinnosti, konkrétně:

za zdaňovací období srpen 2014 bylo společností FLYING EAGLE, s. r. o., podáno daňové přiznání na Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště Brno I, dne 2. 10. 2014 s vykázanými nulovými hodnotami, včetně vlastní daňové povinnosti, dne 9. 12. 2014 pak dodatečné daňové přiznání – s opět vlastní daňovou povinnost ve výši 0 Kč, které však bylo dosaženo uvedením nepravdivých údajů nejméně na řádku 40 (nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění od plátců) v podobě částky DPH 1.935.631 Kč, ačkoliv věděli, že společnost obchody, ze kterých by takový nárok vyplýval, neuskutečnila, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, a to v případě dodávek řepkového oleje podrobně popsaných pod body 37. – 42. výroku o vině,

čímž Ing. Jan Vrbický, Karel Mayer, Miroslav Příložný zkrátili DPH o 1.561.566 Kč ke škodě České republiky - Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště Brno I,

IV. obvinění Ing. Jan Vrbický, Karel Mayer, Miroslav Příložný spolu s odděleně stíhanou Z. J. nejméně od 27. 10. 2014 do 25. 12. 2014 - Ing. Jan Vrbický jako předseda představenstva společnosti KRATOLIA Trade, a. s., Karel Mayer jako jednatel společnosti SUPPORT SERVICE, s. r. o., Miroslav Příložný jako jednatel společnosti Abolian, s. r. o., spolu s Z. J. ovládající společnost CONCEPT VENTURE, s. r. o., IČ 03344932, se sídlem Vítězné náměstí 576/1, Praha 6 - organizovali a realizovali pořízení řepkového oleje nejméně od zahraničního dodavatele společnosti Golden Foodbroker GesmbH, prostřednictvím tuzemské společnosti CONCEPT VENTURE, s. r. o., jejímž jednatelem byl Márió Szabó, občan Maďarské republiky, který plnil toliko roli bílého koně, fakticky však byla společnost ovládána Z. J., která poskytla tuto společnost k nákupu řepkového oleje a jeho následného prodeje bez odvedení DPH, a která se na tomto postupu předem dohodla s Ing. Janem Vrbickým, Karlem Mayerem a Miroslavem Příložným, pročež společnost byla v rámci fakturačního přeprodeje řepkového oleje na území ČR zařazena na pozici tzv. ztraceného obchodníka („missing trader“), cestou dalších obchodních společností zařazených do řetězce na pozici tzv. nárazníkového obchodníka („buffer“), ovládaných jednak Z. J. - a to společnosti FLYING EAGLE, s. r. o., jednak Miroslavem Příložným - a to společnosti SportLimited, s. r. o., IČ 24820059, se sídlem Klimentská 1215/26, 110 00 Praha 1, a Abolian, s. r. o., a jednak Karlem Mayerem - a to společnosti SUPPORT SERVICE, s. r. o., kdy zboží bylo fakticky dodáno přímo od zahraničního dodavatele konečnému příjemci společnosti KRATOLIA Trade, a. s., přičemž počítali s tím, že společností CONCEPT VENTURE, s. r. o., která byla měsíčním plátcem DPH, v rámci pořízení zboží z JČS a při jeho následném prodeji v tuzemsku v rozporu s § 25 a 21 zákona o DPH nebude podáno daňové přiznání, a pokud ano, budou úmyslně uvedeny nepravdivé údaje, které umožní neoprávněné snížení vlastní daňové povinnosti, konkrétně:

a) za zdaňovací období říjen 2014 bylo společností CONCEPT VENTURE, s. r. o., podáno daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 6, dne 28. 11. 2014, avšak s prázdnými řádky v oddílu C, a přes učiněnou výzvu správce daně nedošlo k podání ani dodatečného či opravného daňového přiznání, ačkoliv zdanitelná plnění proběhla, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, čímž zkrátili DPH ve výši nejméně 1.170.388 Kč, a to v případě dodávek řepkového oleje podrobně specifikovaných v bodech 43. – 46.

b) za zdaňovací listopad 2014 nebylo podáno společností CONCEPT VENTURE, s. r. o., daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 6, ačkoliv zdanitelná plnění proběhla, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, čímž zkrátili DPH ve výši nejméně 3.051.323 Kč, a to v případě následujících dodávek řepkového oleje, a to v případě dodávek řepkového oleje podrobně specifikovaných v bodech 47. – 56.,

čímž Ing. Jan Vrbický, Karel Mayer, Miroslav Příložný zkrátili DPH nejméně o 4.221.711 Kč ke škodě České republiky – Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 6,

V. obvinění Ing. Jan Vrbický a Karel Mayer spolu s již pravomocně odsouzeným Karlem Betyárem a dalším spolupachatelem – M. Š., nejméně od 10. 10. 2014 do 25.1.2015 - Ing. Jan Vrbický jako předseda představenstva společnosti KRATOLIA Trade, a. s., Karel Mayer jako jednatel společnosti SUPPORT SERVICE, s. r. o., Karel Betyár jako jednatel společnosti BAUTISTA Trade, s. r. o., IČ 24299618, se sídlem Petrohradská 438/13, Praha 10, kterého jako osobu vhodnou pro roli bílého koně natipoval a sjednal M. Š., organizovali a realizovali pořízení řepkového oleje od zahraničních dodavatelů společností PELGREEN SP Z O O, IČ 6172182616, se sídlem Wojciechowo 13A, Jaraczewo 63-233, Polsko, a SOLVADIS POLSKA SP Z O O přes bulharskou společnost SAVATCOM, ODD, prostřednictvím tuzemské společnosti BAUTISTA Trade, s. r. o., když Karel Betyár poskytl tuto společnost, fakticky ovládanou jinou osobou, k účelovému fakturačnímu nastrčení do obchodního řetězce nákupu řepkového oleje a jeho následného prodeje bez odvedení DPH, kdy Karel Betyár dle instrukcí M. Š. podepisoval faktury, založil bankovní účty a prováděl výběry hotovostí z účtu společnosti, která byla v rámci fakturačního přeprodeje řepkového oleje na území ČR zařazena na pozici tzv. ztraceného obchodníka („missing trader“), cestou další obchodní společnosti ovládané Karlem Mayerem, zařazené do řetězce na pozici tzv. nárazníkového obchodníka („buffer“), a to společnosti SUPPORT SERVICE, s. r. o., kdy zboží bylo fakticky dodáno přímo od zahraničního dodavatele konečnému příjemci společnosti KRATOLIA Trade, a. s., přičemž počítali s tím, že společností BAUTISTA Trade, s. r. o., která byla čtvrtletním plátcem DPH, v rozporu s § 25 a 21 zákona o DPH nebude podáno daňové přiznání a pokud ano, budou úmyslně uvedeny nepravdivé údaje, které umožní neoprávněné snížení vlastní daňové povinnosti, konkrétně:

za zdaňovací období 4. čtvrtletí 2014 nebylo podáno společností BAUTISTA Trade, s. r. o. daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 10, ačkoliv zdanitelná plnění proběhla, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, a to v případě dodávek řepkového oleje podrobně popsaných pod body 57. – 80. výroku o vině,

čímž Ing. Jan Vrbický, Karel Mayer a již pravomocně odsouzený Karel Betyár zkrátili DPH nejméně o 3.782.020 Kč ke škodě České republiky - Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 10,

VI. obvinění Ing. Jan Vrbický, Karel Mayer a M. Č. společně s Petrem Koubou, nar. 24. 2. 1993, nejméně od 27. 10. 2014 do 25. 12. 2014 - Ing. Jan Vrbický jako předseda představenstva společnosti KRATOLIA Trade, a. s., Karel Mayer jako jednatel společnosti SUPPORT SERVICE, s. r. o. a M. Č. jako osoba fakticky ovládající společnost BINTIS Invest, s. r. o., IČ 03304850, se sídlem Chudenická 1059/30 Hostivař, Praha 10, jejímž jednatelem byl Petr Kouba, nar. 24. 2. 1993, jehož jako osobu vhodnou pro roli bílého koně natipoval a zjednal M. Č., který společnost fakticky řídil, když dle jeho instrukcí Petr Kouba založil bankovní účty, zřídil administrátorské přístupy, když následně M. Č. realizoval veškeré debetní transakce - po předchozí dohodě, od počátku se záměrem neodvést DPH, organizovali a realizovali pořízení řepkového oleje od zahraničních dodavatelů společností PELGREEN SP Z O O a SOLVADIS POLSKA SP Z O O přes bulharskou společnost SAVATCOM, ODD, prostřednictvím tuzemské společnosti BINTIS, Invest s. r. o., která byla účelově vsunuta do fakturačního řetězce nákupu řepkového oleje a jeho následného prodeje bez odvedení DPH, a zařazena na pozici tzv. ztraceného obchodníka („missing trader“), cestou další obchodní společnosti zařazené do řetězce na pozici tzv. nárazníkového obchodníka („buffer“), ovládané Karlem Mayerem, a to společnosti SUPPORT SERVICE, s. r. o., kdy zboží bylo fakticky dodáno přímo od zahraničního dodavatele konečnému příjemci společnosti KRATOLIA Trade, a. s., přičemž všichni spolupachatelé počítali s tím, že společností BINTIS Invest, s. r. o., která byla měsíčním plátcem DPH, v rámci pořízení zboží z JČS a při jeho následném prodeji v tuzemsku v rozporu s § 25 a 21 zákona o DPH nebude podáno daňové přiznání a pokud ano, budou úmyslně uvedeny nepravdivé údaje, které umožní neoprávněné snížení vlastní daňové povinnosti, konkrétně:

a) za zdaňovací období říjen 2014 nebylo podáno společností BINTIS Invest, s. r. o., daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 10, ačkoliv zdanitelná plnění proběhla, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, čímž zkrátili DPH ve výši nejméně 2.190.175 Kč v případě dodávek řepkového oleje podrobně popsaných pod body 81. – 91. výroku o vině,

b) za zdaňovací období listopad 2014 bylo společností BINTIS Invest, s. r. o., podáno daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 10 dne 5. 1. 2015 s uvedenou vykázanou vlastní daňovou povinností ve výši 0 Kč, které však bylo dosaženo uvedením nepravdivých údajů nejméně na řádku 1 (dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku), kde neuvedli žádnou částku, ačkoliv věděli, že společnost uskutečnila obchody, které nevykázala, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, čímž zkrátili DPH nejméně o částku 2.376.251 Kč v případě dodávek řepkového oleje podrobně popsaných pod body 92. – 105. výroku o vině, čímž Ing. Jan Vrbický, Karel Mayer a M. Č. spolu s Petrem Koubou společně zkrátili DPH nejméně o 4.566.426 Kč ke škodě České republiky - Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 10

VII. obvinění Ing. Jan Vrbický, Karel Mayer spolu s již pravomocně odsouzeným Davidem Jilemnickým nejméně od 13. 11. 2014 do 25. 1. 2015 - Ing. Jan Vrbický jako předseda představenstva společnosti KRATOLIA Trade, a. s., Karel Mayer jako jednatel společnosti SUPPORT SERVICE, s. r. o., a David Jilemnický jako jednatel společnosti Maretech Plus, s. r. o., IČ 24316016, se sídlem Chudenická 1059/30, Praha – Hostivař, který vědomě společnost propůjčil k páchání trestné činnosti neztotožněné ženě - po předchozí dohodě, od počátku se záměrem neodvést DPH, organizovali a realizovali pořízení řepkového oleje od zahraničních dodavatelů společností PELGREEN SP Z O O , SOLVADIS POLSKA SP Z O O a KMZ SP Z O O, IČ 5441536784, se sídlem Marszałkowska 55/73/39, 00-676, Warszawa, Polsko, přes bulharskou společnost SAVATCOM, ODD, prostřednictvím tuzemské společnosti Maretech Plus, s. r. o., která byla účelově vsunuta do fakturačního řetězce nákupu řepkového oleje a jeho následného prodeje bez odvedení DPH, a zařazena na pozici tzv. ztraceného obchodníka („missing trader“), cestou další obchodní společnosti ovládané Karlem Mayerem, zařazené do řetězce na pozici tzv. nárazníkového obchodníka („buffer“), a to společnosti SUPPORT SERVICE, s. r. o., kdy zboží bylo fakticky dodáno přímo od zahraničního dodavatele konečnému příjemci společnosti KRATOLIA Trade, a. s., přičemž byli srozuměni, že společností Maretech Plus, s. r. o., která byla čtvrtletním plátcem DPH, v rámci pořízení zboží z JČS a při jeho následném prodeji v tuzemsku v rozporu s § 25 a 21 zákona o DPH nebude podáno daňové přiznání a pokud ano, budou úmyslně uvedeny nepravdivé údaje, které umožní neoprávněné snížení vlastní daňové povinnosti, konkrétně za zdaňovací období 4. čtvrtletí 2014 bylo společností Maretech Plus, s. r. o., podáno daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 10 dne 6. 2. 2015 s vykázanou vlastní daňovou povinností ve výši 101.360 Kč, které však bylo dosaženo uvedením nepravdivých údajů nejméně na řádku 1 (dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku) v podobě částky 874.257 Kč DPH a neuvedením částky na řádku 3 (pořízení zboží z JČS), neboť věděli, že společnost uskutečnila další obchody, které nevykázala, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno v případě dodávek řepkového oleje podrobně popsaných v bodech 106. – 125. výroku o vině,

čímž Ing. Jan Vrbický, Karel Mayer a David Jilemnický společně zkrátili DPH nejméně o 4.183.712 Kč ke škodě ČR, zastoupené Finančním úřadem pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 10,

VIII. obvinění Ing. Jan Vrbický, Karel Mayer a Miroslav Příložný, spolu s odděleně stíhanou Z. J. a spolu s M. V., Josefem Kulhavým a Martinem Oravcem nejméně od 16. 12. 2014 do 25. 4. 2015 - Ing. Jan Vrbický jako předseda představenstva společnosti KRATOLIA Trade, a. s., Karel Mayer jako jednatel společnosti SUPPORT SERVICE, s. r. o., Miroslav Příložný jako jednatel společnosti Abolian, s. r. o., a jako osoba fakticky ovládající společnost SportLimited, s. r. o., a Z. J. jako osoba ovládající společnost Internet Financial Services, s.

r. o., IČ 28380495, se sídlem Táboritská 1000/23, Praha 3 - Žižkov 130 00, jejímž jednatelem byl Josef Kulhavý, jež však plnil toliko roli bílého koně, jehož osobu jako vhodnou pro tuto roli vytipoval a zjednal M. V. (jež zemřel XY), který společnost řídil, zejména objednával řepkový olej, přijímal a hradil faktury, také ovládající do řetězce obchodu s řepkovým olejem nejpozději od 12. 2. 2015 zapojenou společnost NEFRIT FINANCIAL, s. r. o., IČ 29417121, K Hrančířům 17, 149 00 Praha, jejímž jednatelem byl Martin Oravec, pro roli bílého koně natipovaný a zjednaný Z.

J. - organizovali a realizovali pořízení řepkového oleje od zahraničních dodavatelů společností Golden Foodbroker GesmbH, GRASPE TRADE SP Z O O, IČ 7010449521, se sídlem Nowogrodzka 31, Warszawa 00-511, Polsko, PRZEDSIĘBIORSTWO PRODUKCYJNO HANDLOWE AGRAL (dále jen AGRAL), IČ 6121099147, se sídlem Oświęcimska 70, Lwówek Śląski 59-600, Polsko, UTASZ SPEED SP Z O O, IČ 6972307663, se sídlem Róż 7/7, Warszawa 00-556, Polsko, a AXAN Sp. z o. o., IČ 6781015613, se sídlem ul. Stoneczna 5, 08-311 Bielany, Polsko, přes slovenskou společnost Royal Group-EU, s.

r. o., IČ 47439530, se sídlem Bučinová 8698/2, Bratislava 821 07, Slovenská republika, prostřednictvím tuzemské společnosti Internet Financial Services, s. r. o., která byla účelově vsunuta do fakturačního řetězce nákupu řepkového oleje a jeho následného prodeje bez odvedení DPH, a zařazena na pozici tzv. ztraceného obchodníka („missing trader“), cestou dalších obchodních společností zařazených do řetězce na pozici tzv. nárazníkového obchodníka („buffer“) ovládaných jednak Z. J. - a to společnosti NEFRIT FINANCIAL, s.

r. o., jednak Miroslavem Příložným - společnosti Abolian, s. r. o., a SportLimited, s.r.o., jednak Karlem Mayerem - společnosti SUPPORT SERVICE, s. r. o., kdy zboží bylo fakticky dodáno přímo od zahraničního dodavatele konečnému příjemci společnosti KRATOLIA Trade, a. s., přičemž předem počítali s tím, že společností Internet Financial Services, s. r. o., která byla čtvrtletním plátcem DPH, v rámci pořízení zboží z JČS a při jeho následném prodeji v tuzemsku v rozporu s § 25 a 21 zákona o DPH nebude podáno daňové přiznání a pokud ano, budou úmyslně uvedeny nepravdivé údaje, které umožní neoprávněné snížení vlastní daňové povinnosti, konkrétně:

a) za zdaňovací období 4. čtvrtletí 2014 bylo společností Internet Financial Services, s. r. o., podáno daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 3 dne 3. 2. 2015 s vykázanou vlastní daňovou povinností ve výši 35.125 Kč, které však bylo dosaženo uvedením nepravdivých údajů nejméně na řádku 3 (pořízení zboží z JČS), kde neuvedli žádnou částku, a na řádku 40 (nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění od plátců), kde uvedli částku DPH 935.500 Kč DPH, ačkoliv věděli, že společnost obchody, ze kterých by takový nárok vyplýval, neuskutečnila, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, čímž zkrátili DPH nejméně o 445.927 Kč, a to v případě dodávek řepkového oleje podrobně popsaných pod body 126. a 127. výroku o vině,

b) za zdaňovací období 1. čtvrtletí 2015 nebylo společností Internet Financial Services podáno daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 3, ačkoliv zdanitelná plnění proběhla, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, čímž zkrátili DPH nejméně o 8.383.352 Kč, a to v případě dodávek řepkového oleje podrobně popsaných pod body 128. – 197. výroku o vině,

čímž Ing. Jan Vrbický, Karel Mayer, Miroslav Příložný společně s M. V., Josefem Kulhavým a Martinem Oravcem a Z. J. zkrátili DPH o 8.829.279 Kč ke škodě České republiky – Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 10,

IX. obviněný Mgr. Pavel Nohava, MBA, nejméně od 17. 6. 2013 do 26. 1. 2014 jako jediný člen představenstva společnosti Colza Trade SE, IČ 24179809, se sídlem Malostranské náměstí 265/6, Praha 1 - Malá Strana, a současně do 31. 3. 2014 předseda představenstva společnosti KRATOLIA Trade, a. s., organizoval a realizoval pořízení řepkového oleje od zahraničních dodavatelů společností NFC POLSKA NORTH SP Z O O, IČ 8561571721, se sídlem 1A Bogusławie, 72-112 Stepnica, Polsko, FARZAND GENERAL TRADING, IČ 606643, sídlo Office No.

202, Malik Ayesha Babid Building, Dubai Naif, P. O. Box No. 234169, SAE, KOMAGRA BIS SP Z O O, IČ 5223006031, sídlo Połczyńska 97A, Warszawa, Polsko, DEMAGENCY SP Z OO, IČ 9680971829, se sídlem Na Ostatnim Groszu 46/2, 54-207 Wroclaw, Polsko, A S INTER SILESIA SP Z O O, IČ 9542572631, se sídlem Gawronów 22, 40-533 Katowice, Polsko, ITM - International Trade Marketing GmbH, IČ DE114172244, se sídlem Ringelstrasse 2, 60385 Frankfurt am Main, Německo, Bio-Ölwerk, nyní PROKON Pflanzenol GmbH, IČ DE211549653, se sídlem Am Hansehafen 8, 39126 Magdeburg, SRN, WAHAJ PETROLEUM GmbH, IČ DE276171929, se sídlem Zittauer Str.

130, 02827 Görlitz, Německo, a případně dalších, přes tuzemskou společnost Parete Auto, s. r. o., IČ 28357035, se sídlem Rybalkova 375/59, Praha 10, jejímž prokuristou byl J. G. (zemřel XY), který poskytl tuto společnost v úmyslu nákupu řepkového oleje a jeho následného prodeje bez odvedení DPH, přičemž na tomto postupu se předem dohodl s Mgr. Pavlem Nohavou, MBA, sám založil bankovní účty společnosti, vkládal i vybíral hotovost z těchto účtů a vystavoval faktury za tuto společnost, která byla v rámci fakturačního přeprodeje řepkového oleje na území ČR zařazena na pozici tzv. ztraceného obchodníka („missing trader“), cestou další obchodní společnosti zařazené do řetězce na pozici tzv. nárazníkového obchodníka („buffer“), zastoupené Mgr.

Pavlem Nohavou, MBA, a to společnosti Colza Trade SE, kdy zboží bylo fakticky dodáno přímo od zahraničního dodavatele konečnému příjemci společnosti KRATOLIA Trade, a. s., přičemž předem počítali s tím, že společností Parete Auto, s. r. o., která byla čtvrtletním plátcem DPH, v rámci pořízení zboží z JČS a při jeho následném prodeji v tuzemsku v rozporu s § 25 a 21 zákona o DPH nebude podáno daňové přiznání a pokud ano, budou úmyslně uvedeny nepravdivé údaje, které umožní neoprávněné snížení vlastní daňové povinnosti, konkrétně:

a) za zdaňovací období 2. čtvrtletí 2013 bylo společností Parete Auto, s. r. o., podáno daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 10 až dne 29. 10. 2013 s uvedenou vykázanou vlastní daňovou povinností ve výši 12.186 Kč, které však bylo dosaženo uvedením nepravdivých údajů nejméně na řádku 3 (pořízení zboží z JČS), kde neuvedli žádnou částku a na řádku 40 (nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění od plátců), kde uvedli částku DPH 211.219 Kč, ačkoliv věděli, že společnost obchody, ze kterých by takový nárok vyplýval, neuskutečnila, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, čímž zkrátili DPH nejméně o 223.404 Kč, a to v případě dodávek řepkového oleje podrobně popsaných pod body 198. a 199. výroku o vině,

b) za zdaňovací období 3. čtvrtletí 2013 bylo společností Parete Auto, s. r. o., podáno daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 10, dne 29. 10. 2013 s uvedenou vykázanou vlastní daňovou povinností ve výši 96.605 Kč, které však bylo dosaženo uvedením nepravdivých údajů nejméně na řádku 3 (pořízení zboží z JČS), kde neuvedli žádnou částku a na řádku 40 (nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění od plátců), kde uvedli částku DPH 9.399.801 Kč, ačkoliv věděli, že společnost obchody, ze kterých by takový nárok vyplýval, neuskutečnila, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, čímž zkrátili DPH nejméně o 4.582.991 Kč, a to v případě dodávek řepkového oleje podrobně popsaných pod body 200. – 231. výroku o vině,

c) za zdaňovací období 4. čtvrtletí 2013 bylo společností Parete Auto, s. r. o., podáno daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 10 dne 26. 1. 2014 s uvedenou vykázanou vlastní daňovou povinností ve výši 53.798 Kč, které však bylo dosaženo uvedením nepravdivých údajů nejméně na řádku 3 (pořízení zboží z JČS), kde neuvedli žádnou částku a na řádku 40 (nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění od plátců), kde uvedli částku DPH 10.255.387 Kč, ačkoliv věděli, že společnost obchody, ze kterých by takový nárok vyplýval, neuskutečnila, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, čímž zkrátili DPH nejméně o 2.094.358 Kč, a to v případě dodávek řepkového oleje podrobně popsaných pod body 232. – 240. výroku o vině,

čímž Mgr. Pavel Nohava společně s J. G. zkrátili DPH nejméně o 6.900.753 Kč ke škodě ČR, zastoupené Finančním úřadem pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 10,

X. obvinění Mgr. Pavel Nohava, MBA, a Milan Toman společně nejméně od 10. 12. 2013 do 29. 4. 2014 Mgr. Pavel Nohava, MBA, člen představenstva společnosti Colza Trade SE a současně až do 31. 3. 2014 předseda představenstva společnosti KRATOLIA Trade, a. s., organizoval a realizoval pořízení řepkového oleje od zahraničního dodavatele, nejméně společnosti OSADKOWSKI CEBULSKI SP Z O O SP Z O O, IČ 6912146050, se sídlem Nasienna 6, 59-220 Legnica, Polsko, přes společnost INITIP, s. r. o., IČ 46013164, se sídlem Dolinka č. 123, Slovenská republika, a dále přes tuzemskou společnost EPA - Express Personal Agency s. r. o., IČ 28609581, se sídlem Nádražní 344/23, Praha 5, jejímž jednatelem byl Aleksander Grzegorz Krüger, občan Polské republiky, která byla v rámci fakturačního přeprodeje řepkového oleje na území ČR zařazena na pozici tzv. ztraceného obchodníka („missing trader“) a jejímž účelem v řetězci od samého počátku byl nákup řepkového oleje a jeho následný prodej bez odvedení DPH, přes společnosti zařazené do řetězce na pozici tzv. nárazníkového obchodníka („buffer“), ovládané Mgr. Pavlem Nohavou, MBA, a to společnost Colza Trade SE, kdy v případě dodávek řepkového oleje pod č. 285 a 286 byla před společností Colza Trade SE zařazena na pozici tzv. nárazníkového obchodníka ještě společnost GREEN OIL, s. r. o., IČ 01843991, se sídlem Smetanovo nábřeží 327/14, Praha 1, jejímž jednatelem byl Milan Toman, který potvrzoval vystavené faktury a prováděl bezhotovostní úhrady prostřednictvím bankovních účtů společnosti, vše po předchozí dohodě s Mgr. Pavlem Nohavou, MBA, kdy zboží bylo fakticky dodáno přímo od zahraničního dodavatele konečnému příjemci společnosti KRATOLIA Trade, a. s., přičemž byli srozuměni, že společností EPA - Expres Personal Agency, s. r. o., která byla měsíčním plátcem DPH, v rámci pořízení zboží z JČS a při jeho následném prodeji v tuzemsku v rozporu s § 25 a 21 zákona o DPH nebude podáno daňové přiznání a pokud ano, budou úmyslně uvedeny nepravdivé údaje, které umožní neoprávněné snížení vlastní daňové povinnosti, konkrétně:

a) za zdaňovací období prosinec 2013 bylo společností EPA – Expers Personal Agency, s. r. o., podáno daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 5 dne 3. 2. 2014 s vykázaným nadměrným odpočtem ve výši 250.421 Kč, kterého však bylo dosaženo uvedením nepravdivých údajů nejméně na řádku 1 (dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku) a na řádku 40 (nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění od plátců), kde uvedli smyšlené částky neodpovídající realizovaným obchodům s řepkovým olejem, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, čímž zkrátili DPH nejméně o 857.558 Kč, a to v případě dodávek řepkového oleje podrobně popsaných v bodech 241. – 248. výroku o vině,

b) za zdaňovací období leden 2014 bylo společností EPA – Expers Personal Agency, s. r. o., podáno daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 5, až dne 4. 3. 2014 s vykázanou vlastní daňovou povinností ve výši 1.746.939 Kč, které však bylo dosaženo uvedením nepravdivých údajů nejméně na řádku 1 (dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku) a na řádku 40 (nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění od plátců), kde uvedli smyšlené částky neodpovídající realizovaným obchodům s řepkovým olejem, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, čímž zkrátili DPH nejméně o 1.757.843 Kč, a to v případě dodávek řepkového oleje podrobně popsaných v bodech 249. – 265. výroku o vině,

c) za zdaňovací období únor 2014 bylo společností EPA – Expers Personal Agency, s. r. o., podáno daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 5 dne 22. 3. 2014 s vykázanou vlastní daňovou povinností ve výši 667.659 Kč, které však bylo dosaženo uvedením nepravdivých údajů nejméně na řádku 1 (dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku) a na řádku 40 (nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění od plátců), kde uvedli smyšlené částky neodpovídající realizovaným obchodům s řepkovým olejem, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, čímž zkrátili DPH nejméně o 1.846.804 Kč, a to v případě dodávek řepkového oleje podrobně popsaných v bodech 266. – 284. výroku o vině,

d) za zdaňovací období březen 2014 bylo společností EPA – Expers Personal Agency, s. r. o., podáno daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 5 dne 29. 4. 2014, s vykázanou vlastní daňovou povinností ve výši 194.824 Kč, které však bylo dosaženo uvedením nepravdivých údajů nejméně na řádku 3 (pořízení zboží z JČS), kde neuvedli žádnou částku, ačkoliv věděli, že společnost takové obchody uskutečnila, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, čímž zkrátili DPH nejméně o 195.720 Kč, a to v případě dodávek řepkového oleje podrobně popsaných v bodech 285. a 286. výroku o vině,

čímž Mgr. Pavel Nohava, MBA, zkrátil DPH o celkovou částku ve výši nejméně 4.657.925 Kč a Milan Toman o celkovou částku ve výši nejméně 195.720 Kč ke škodě ČR, zastoupené Finančním úřadem pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 5,

XI. obvinění Mgr. Pavel Nohava, MBA, Milan Toman a Jan Hieke spolu s Ing. Janem Vrbickým, nejméně od 7. 3. 2014 do 25. 7. 2014 – Mgr. Pavel Nohava, MBA, jako předseda představenstva společnosti KRATOLIA Trade, a. s., (do 31. 3. 2014) a současně člen představenstva společnosti Colza Trade SE, Ing. Jan Vrbický jako předseda představenstva společnosti KRATOLIA Trade a. s., (od 31. 3. 2014), Jan Hieke jako jednatel společnosti Navona Trade, s. r. o., IČ 24803821, se sídlem nám. 14. října, Praha 5, jehož pro roli bílého koně natipoval a zjednal D. L., který společnost fakticky ovládal, když Jan Hieke dle instrukcí D. L. potvrzoval účetní doklady a prováděl výběry hotovosti z bankovních účtů společnosti, když takto vybranou hotovost předával D. L., a Milan Toman jako jednatel společnosti GREEN OIL, s. r. o., který dle pokynů Mgr. Pavla Nohavy, MBA, potvrzoval vystavené faktury a prováděl bezhotovostní úhrady prostřednictvím bankovních účtů společnosti - organizovali a realizovali pořízení řepkového oleje od zahraničních dodavatelů společností ITM - International Trade Marketing GmbH a PS Bioenergie GmbH & Co.KG, prostřednictvím tuzemské společnosti Navona Trade, s. r. o., která byla v rámci fakturačního přeprodeje řepkového oleje na území ČR zařazena na pozici tzv. ztraceného obchodníka („missing trader“), cestou další obchodní společnosti zařazené do řetězce na pozici tzv. nárazníkového obchodníka („buffer“), a to společnosti GREEN OIL, s. r. o., a cestou další obchodní společnosti ovládané obviněným Mgr. Pavlem Nohavou, MBA, zařazené do řetězce na pozici tzv. nárazníkového obchodníka („buffer“), a to společnosti Colza Trade SE, kdy zboží bylo fakticky dodáno přímo od zahraničního dodavatele konečnému příjemci společnosti KRATOLIA Trade, a. s., přičemž byli srozuměni, že společností Navona Trade, s. r. o., která byla měsíčním plátcem DPH, v rámci pořízení zboží z JČS a při jeho následném prodeji v tuzemsku v rozporu s § 25 a 21 zákona o DPH nebude podáno daňové přiznání a pokud ano, budou úmyslně uvedeny nepravdivé údaje, které umožní neoprávněné snížení vlastní daňové povinnosti, konkrétně:

a) za zdaňovací období březen 2014 nebylo společností Navona Trade, s. r. o., podáno daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 5, ačkoliv zdanitelná plnění proběhla, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, čímž zkrátili DPH nejméně o 526.181 Kč, a to v případě dodávek řepkového oleje podrobně popsaných v bodech 287. – 291. výroku o vině,

b) za zdaňovací období květen 2014 nebylo společností Navona Trade, s. r. o., podáno daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 5, ačkoliv zdanitelná plnění proběhla, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, čímž zkrátili DPH o 2.483.766 Kč, a to v případě dodávek řepkového oleje podrobně popsaných v bodech 292. – 315. výroku o vině,

c) za zdaňovací období červen 2014 nebylo společností Navona Trade, s. r. o., podáno daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 5, ačkoliv zdanitelná plnění proběhla, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, čímž zkrátili DPH o 624.948 Kč, a to v případě dodávek řepkového oleje podrobně popsaných v bodech 316. – 321. výroku o vině,

čímž Mgr. Pavel Nohava, MBA, Milan Toman a Jan Hieke zkrátili DPH o 3.634.895 Kč a Ing. Jan Vrbický zkrátil DPH o 3.108.714 Kč, to ke škodě České republiky - Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 5,

XII. obviněný Ing. Jan Vrbický, Mgr. Pavel Nohava, MBA, J. Š. a Milan Toman spolu s Pavlem Loučkou nejméně od 17. 6. 2014 do 13. 1. 2015 - Ing. Jan Vrbický jako předseda představenstva společnosti KRATOLIA Trade, a. s., Mgr. Pavel Nohava, MBA, jako člen představenstva společnosti Colza Trade SE, Milan Toman jako jednatel společnosti GREEN OIL, s. r. o., a J. Š. jako osoba ovládající společnost APOLAND Finance, s. r. o., IČ 02689235, se sídlem Revoluční 1082/8, Praha 1, jejímž jednatelem byl formálně Pavel Loučka, kterého natipoval a zjednal Jindřich Špaček, jež Pavla Loučku následně instruoval k založení bankovních účtů, k výběrům a předávání hotovosti z účtu společnosti - organizovali a realizovali pořízení řepkového oleje od zahraničních dodavatelů společností PS Bioenergie GmbH & Co.KG, Golden Foodbroker GesmbH a BIURO TECHNICZNO HANDLOWE SHILL EKSPORT SP Z O O, se sídlem Plebiscytowa 33/3, Katowice 40-036, Polsko, prostřednictvím tuzemské společnosti APOLAND Finance, s. r. o., která byla zapojena do nákupu řepkového oleje a jeho následného prodeje bez odvedení DPH a v rámci fakturačního přeprodeje řepkového oleje na území ČR byla zařazena na pozici tzv. ztraceného obchodníka („missing trader“), cestou další obchodní společnosti zařazené do řetězce na pozici tzv. nárazníkového obchodníka („buffer“), ovládané Mgr. Pavlem Nohavou, MBA, a to společnosti Colza Trade SE, resp. v případě dodávky řepkového oleje pod č. 322 byla ještě před společností Colza Trade SE zařazena na pozici tzv. nárazníkového obchodníka společnost GREEN OIL, s. r. o., jejímž jednatelem byl Milan Toman, který potvrzoval vystavené faktury a prováděl bezhotovostní úhrady prostřednictvím bankovních účtů společností dle instrukcí Mgr. Pavla Nohavy, MBA, přičemž zboží bylo fakticky dodáno přímo od zahraničního dodavatele konečnému příjemci společnosti KRATOLIA Trade, a. s., přičemž všichni počítali s tím, že společností APOLAND Finance, s. r. o., která byla měsíčním plátcem DPH, v rámci pořízení zboží z JČS a při jeho následném prodeji v tuzemsku v rozporu s § 25 a 21 zákona o DPH nebude podáno daňové přiznání a pokud ano, budou úmyslně uvedeny nepravdivé údaje, které umožní neoprávněné snížení vlastní daňové povinnosti, konkrétně:

a) za zdaňovací období červen 2014 bylo společností APOLAND Finance, s. r. o., podáno daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 1 po zákonné lhůtě dne 25. 8. 2014, až po doručení zajišťovacího příkazu dne 14. 8. 2014, a to s vykázanou vlastní daňovou povinností ve výši 943.852 Kč, které však bylo dosaženo uvedením nepravdivých údajů nejméně na řádku 3 (pořízení zboží z JČS), kde uvedli částku DPH 223.516 Kč, ačkoliv věděli, že společnost uskutečnila další obchody, které nevykázala, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, čímž zkrátili DPH nejméně o 100.155 Kč, a to v případě dodávky řepkového oleje podrobně popsané v bodě 322. výroku o vině,

b) za zdaňovací období srpen 2014 bylo společností APOLAND Finance, s. r. o., podáno daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 1 po zákonné lhůtě až dne 13. 1. 2015 s vykázanými nulovými hodnotami včetně vlastní daňové povinnosti, ačkoli věděli, že zdanitelná plnění proběhla, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, čímž zkrátili DPH nejméně o 1.598.763 Kč, a to v případě dodávek řepkového oleje podrobně popsaných v bodech 323. – 339. výroku o vině,

čímž obvinění Ing. Jan Vrbický, Mgr. Pavel Nohava, MBA, a J. Š., spolu s Pavlem Loučkou společně zkrátili DPH o 1.698.918 Kč a Milan Toman o 100.155 Kč ke škodě České republiky – Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 1,

XIII. obvinění Ing. Jan Vrbický, Mgr. Pavel Nohava, MBA, a J. Š. spolu s Jiřím Kaněrou nejméně od 13. 8. 2014 do 26. 9. 2014 - Ing. Jan Vrbický jako předseda představenstva společnosti KRATOLIA Trade, a. s., Mgr. Pavel Nohava, MBA, jako člen představenstva společnosti Colza Trade SE, Jindřich Špaček jako osoba fakticky ovládající společnost EMENS, s. r. o., IČ 02313821, se sídlem V Dolině 1515/1b, Praha 10, jejímž jednatelem byl Jiří Kaněra, kterého jako osobu vhodnou pro roli bílého koně natipoval a zjednal Jindřich Špaček, který Jiřího Kaněru instruoval k výběrům a předávání hotovosti z účtu společnosti a k předávání faktur - organizovali a realizovali pořízení řepkového oleje od zahraničních dodavatelů společností CALLISTO GROUP SP Z O O SPÓŁKA KOMANDYTOWA, IČ 7831695385, se sídlem Sporna 12, Poznaň, Polsko, přes společnost AB SORTIMENT, spol. s r. o., IČ 31398251, se sídlem Podbeľova 8280/1, Zvolen 960 01, Slovenská republika, dále od zahraničních dodavatelů společností BIORENT, S. R. O., IČ 46530967, se sídlem Niklova ul., Sereď, Slovenská republika, KMZ SP Z O O a BTH SHILL EKSPORT, prostřednictvím tuzemské společnosti EMENS, s. r. o., když po předchozí dohodě byla tato společnost zapojena do nákupu řepkového oleje a jeho následného prodeje bez odvedení DPH, a zařazena na pozici tzv. ztraceného obchodníka („missing trader“), cestou další obchodní společnosti zařazené do řetězce na pozici tzv. nárazníkového obchodníka („buffer“) ovládané Mgr. Pavlem Nohavou, MBA, a to společnosti Colza Trade SE, přičemž zboží bylo fakticky dodáno přímo od zahraničního dodavatele konečnému příjemci společnosti KRATOLIA Trade, a. s., a počítali s tím, že společností EMENS, s. r. o., která byla měsíčním plátcem DPH, v rámci pořízení zboží z JČS a při jeho následném prodeji v tuzemsku v rozporu s § 25 a 21 zákona o DPH nebude podáno daňové přiznání a pokud ano, budou úmyslně uvedeny nepravdivé údaje, které umožní neoprávněné snížení vlastní daňové povinnosti za zdaňovací období srpen 2014 bylo podáno společností EMENS, s. r. o., daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 10 dne 26. 9. 2014 s vykázaným vlastním nadměrným odpočtem ve výši 145.149 Kč, kterého však bylo dosaženo uvedením nepravdivých údajů nejméně na řádku 1 (dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku) a na řádku 3 (pořízení zboží z JČS), kde neuvedli žádné částky, ačkoliv věděli, že společnost uskutečnila obchody, které nevykázala, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, a to v případě dodávek řepkového oleje podrobně popsaných v bodech 340. – 349. výroku o vině,

kdy uvedeným společným jednáním tak Ing. Jan Vrbický, Mgr. Pavel Nohava, MBA, a J. Š. spolu s Jiřím Kaněrou zkrátili DPH o celkovou částku ve výši nejméně 978.525 Kč ke škodě ČR, zastoupené Finančním úřadem pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 10,

XIV. obvinění Ing. Jan Vrbický, Mgr. Pavel Nohava, MBA, a Ing. Jiří Toman, spolu s dalšími dvěma blíže neztotožněnými spolupachateli „Jardou“ a „Vencou“ nejméně od 22. 8. 2014 do 1. 11. 2014 - Ing. Jan Vrbický jako předseda představenstva společnosti KRATOLIA Trade, a. s., Mgr. Pavel Nohava, MBA, jako člen představenstva společnosti Colza Trade SE a Ing. Jiří Toman jako jednatel společnosti AIngstav, s. r. o., IČ 28927907, se sídlem Revoluční 1082/8, Praha 1 - organizovali a realizovali pořízení řepkového oleje od zahraničních dodavatelů společností KMZ SP Z O O a BTH SHILL EKSPORT, prostřednictvím tuzemské společnosti AIngstav, s. r. o., kterou Ing. Jiří Toman po předchozí dohodě poskytl v úmyslu nákupu řepkového oleje a jeho následného prodeje bez odvedení DPH, kdy Ing. Jiří Toman sám přeposílal peníze a faktury, vybíral a předával neztotožněným spolupachatelům Jardovi a Vencovi finanční hotovost vybranou z účtu společnosti, když AIngstav, s. r. o., byla v rámci fakturačního přeprodeje řepkového oleje na území ČR zařazena na pozici tzv. ztraceného obchodníka („missing trader“), cestou další obchodní společnosti zařazené do řetězce na pozici tzv. nárazníkového obchodníka („buffer“), ovládané Mgr. Pavlem Nohavou, MBA, a to společnosti Colza Trade SE, přičemž zboží bylo fakticky dodáno přímo od zahraničního dodavatele konečnému příjemci společnosti KRATOLIA Trade, a. s., a počítali s tím, že společností AIngstav, s. r. o., která byla čtvrtletním plátcem DPH, v rámci pořízení zboží z JČS a při jeho následném prodeji v tuzemsku v rozporu s § 25 a 21 zákona o DPH nebude podáno daňové přiznání a pokud ano, budou úmyslně uvedeny nepravdivé údaje, které umožní neoprávněné snížení vlastní daňové povinnosti, za zdaňovací období 3. čtvrtletí 2014 bylo společností AIngstav, s. r. o., podáno daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 1 dne 1. 11. 2014, s vykázanou vlastní daňovou povinností ve výši 8.767 Kč, které však bylo dosaženo uvedením nepravdivých údajů nejméně na řádku 40 (nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění od plátců), kde uvedli částku DPH 2.041.831 Kč, ačkoliv věděli, že společnost obchody, ze kterých by takový nárok vyplýval, neuskutečnila, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, a to v případě dodávek řepkového oleje podrobně popsaných v bodech 350. – 361. výroku o vině,

čímž obvinění Ing. Jan Vrbický, Mgr. Pavel Nohava, MBA, a Ing. Jiří Toman zkrátili DPH o 1.120.554 Kč ke škodě České republiky - Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 1,

XV. obvinění Ing. Jan Vrbická a Mgr. Pavle Nohava, MBA, spolu s Janem Šeredou nejméně od 27. 8. 2014 do 29. 10. 2014 - Ing. Jan Vrbický jako předseda představenstva společnosti KRATOLIA Trade, a. s., Mgr. Pavel Nohava, MBA, jako člen představenstva společnosti Colza Trade SE, a již zemřelý Jan Šereda jako jednatel Solar Energy Power Station, s. r. o., IČ 28969740, se sídlem Bořivojova 878/35, Praha 3, po předchozí dohodě organizovali a realizovali pořízení řepkového oleje od zahraničního dodavatele společnosti UWET Umwelttechnik GmbH přes společnost IMPEX PL SP Z O O, IČ 7343514972, se sídlem Józefa Ignacego Kraszewskiego 5/23, 33-380 Krynica-Zdrój, prostřednictvím tuzemské společnosti Solar Energy Power Station, s. r. o., která byla v rámci fakturačního přeprodeje řepkového oleje na území ČR zařazena na pozici tzv. ztraceného obchodníka („missing trader“), cestou další obchodní společnosti zařazené do řetězce na pozici tzv. nárazníkového obchodníka („buffer“) ovládané Mgr. Pavlem Nohavou, MBA, a to společnosti Colza Trade SE, kdy zboží bylo fakticky dodáno přímo od zahraničního dodavatele konečnému příjemci společnosti KRATOLIA Trade, a. s., a počítali s tím, že společností Solar Energy Power Station, s. r. o., která byla čtvrtletním plátcem DPH, v rámci pořízení zboží z JČS a při jeho následném prodeji v tuzemsku v rozporu s § 25 a 21 zákona o DPH nebude podáno daňové přiznání a pokud ano, budou úmyslně uvedeny nepravdivé údaje, které umožní neoprávněné snížení vlastní daňové povinnosti za zdaňovací období 3. čtvrtletí 2014 bylo podáno společností Solar Energy Power Station, s. r. o., daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 3 dne 29. 10. 2014, avšak s prázdnými řádky v oddílu C, ačkoli věděli, že zdanitelná plnění proběhla, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, a to v případě dodávek řepkového oleje podrobně popsaných v bodech 362. – 366. výroku o vině,

čímž Ing. Jan Vrbický, Mgr. Pavel Nohava, MBA, spolu s Jiřím Šeredou zkrátili DPH o 484.019 Kč ke škodě České republiky – Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 3,

XVI. obvinění Ing. Jan Vrbický, Karel Mayer, Mgr. Pavel Nohava, MBA, a Jindřich Špaček spolu s Pavlem Volšičkou nejméně v období od 24. 9. 2014 do 29. 1. 2015 - Ing. Jan Vrbický jako předseda představenstva společnosti KRATOLIA Trade, a. s., Karel Mayer jako člen představenstva společnosti SUPPORT SERVICE, s. r. o., Mgr. Pavel Nohava, MBA, jako člen představenstva společnosti Colza Trade SE, Jindřich Špaček jako osoba ovládající společnost MERLE advisor, s. r. o., IČ 01564145, se sídlem Nademlejnská 600/1, Praha 9, jejímž jednatelem byl Pavel Volšička, kterého jako vhodného pro roli bílého koně natipoval a zjednal J. Š., který jej také instruoval k výběrům a předávání hotovosti z účtu společnosti a předávání faktur - organizovali a realizovali pořízení řepkového oleje od zahraničních dodavatelů nejméně společností GATPROM, s. r. o., IČ 46895361, sídlo Grösslingova 4, Bratislava, Slovenská republika a KMZ SP Z O O prostřednictvím tuzemské společnosti MERLE advisor s. r. o., která byla po předchozí dohodě zapojena do nákupu řepkového oleje a jeho následného prodeje bez odvedení DPH a zařazena na pozici tzv. ztraceného obchodníka („missing trader“), cestou dalších obchodních společností zařazených do řetězce na pozici tzv. nárazníkového obchodníka („buffer“) ovládaných jednak Karlem Mayerem, a to společnosti SUPPORT SERVICE, s. r. o., a jednak Mgr. Pavlem Nohavou, MBA, a to společnosti Colza Trade SE, kdy zboží bylo fakticky dodáno přímo od zahraničního dodavatele konečnému příjemci společnosti KRATOLIA Trade, a. s., a počítali s tím, že společností MERLE advisor, s. r. o., která byla měsíčním plátcem DPH, v rámci pořízení zboží z JČS a při jeho následném prodeji v tuzemsku v rozporu s § 25 a 21 zákona o DPH nebude podáno daňové přiznání a pokud ano, budou úmyslně uvedeny nepravdivé údaje, které umožní neoprávněné snížení vlastní daňové povinnosti, konkrétně:

a) za zdaňovací období září 2014 nebylo podáno společností MERLE advisor, s. r. o., daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 9, ačkoliv zdanitelná plnění proběhla, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, čímž zkrátili DPH o 446.326 Kč, a to v případě dodávky řepkového oleje podrobně popsané v bodě 367. výroku o vině,

b) za zdaňovací období říjen 2014 bylo podáno společností MERLE advisor, s. r. o., daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 9 až dne 29. 1. 2015 s vykázanou vlastní daňovou povinností ve výši 7.295 Kč, které však bylo dosaženo uvedením nepravdivých údajů nejméně na řádku 3 (pořízení zboží z JČS) a na řádku 40 (nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění od plátců), kde uvedli smyšlené částky neodpovídající realizovaným obchodům s řepkovým olejem, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, čímž zkrátili DPH o 87.155 Kč, , a to v případě dodávky řepkového oleje podrobně popsané v bodě 368. výroku o vině,

čímž obvinění Ing. Jan Vrbický, Karel Mayer, Mgr. Pavel Nohava, MBA, a J. Š. zkrátili DPH o 533.481 Kč ke škodě České republiky – Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 9,

XVII. obvinění Ing. Jan Vrbický, Karel Mayer, Mgr. Pavel Nohava, MBA, a J. Š. spolu s Jiřím Kaněrou nejméně od 25. 9. 2014 do 11. 11. 2014 - Ing. Jan Vrbický jako předseda představenstva společnosti KRATOLIA Trade, a. s., Karel Mayer jako člen představenstva společnosti SUPPORT SERVICE, s. r. o., Mgr. Pavel Nohava, MBA, jako člen představenstva společnosti Colza Trade SE a Jiří Kaněra jako jednatel společnosti THE FRESH FOOD COMPANY, s. r. o., IČ 26686953, se sídlem, Havlíčkova 2, Praha 1, kteroužto fakticky ovládal J. Š., který Jiřího Kaněru jako vhodného pro roli bílého koně natipoval, sjednal a k výběrům peněz z účtu vedeného pro společnost, jejich předání a k předávání faktur instruoval J. Š. - organizovali a realizovali pořízení řepkového oleje od zahraničních dodavatelů společností MINOSSAN TRADING j. d. o. o., IČ 080898222, se sídlem Maksimirska 66, 10000 Zagreb, Chorvatsko, a PELGREEN SP Z O O, přes společnost GATPROM, s. r. o., prostřednictvím tuzemské společnosti THE FRESH FOOD COMPANY, s. r. o., která byla po předchozí dohodě fakturačně zapojena do nákupu řepkového oleje a jeho následného prodeje bez odvedení DPH a zařazena na pozici tzv. ztraceného obchodníka („missing trader“), cestou dalších obchodních společností zařazených do řetězce na pozici tzv. nárazníkového obchodníka („buffer“) ovládaných jednak Karlem Mayerem, a to společnosti SUPPORT SERVICE, s. r. o., a jednak Mgr. Pavlem Nohavou, MBA, a to společnosti Colza Trade SE, kdy zboží bylo fakticky dodáno přímo od zahraničního dodavatele konečnému příjemci, společnosti KRATOLIA Trade, a. s., a počítali s tím, že společností THE FRESH FOOD COMPANY, s. r. o., která byla měsíčním plátcem DPH, v rámci pořízení zboží z JČS a při jeho následném prodeji v tuzemsku v rozporu s § 25 a 21 zákona o DPH nebude podáno daňové přiznání a pokud ano, budou úmyslně uvedeny nepravdivé údaje, které umožní neoprávněné snížení vlastní daňové povinnosti, konkrétně:

a) za zdaňovací období září 2014 bylo společností THE FRESH FOOD COMPANY, s. r. o., podáno daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 1, po zákonné lhůtě dne 11. 11. 2014, až po doručení zajišťovacího příkazu dne 30. 10. 2014, a to s vykázanou vlastní daňovou povinností ve výši 754.436 Kč, které však bylo dosaženo uvedením nepravdivých údajů nejméně na řádku 40 (nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění od plátců), kde uvedli částku DPH 497.388 Kč, ačkoliv věděli, že společnost obchody, ze kterých by takový nárok vyplýval, neuskutečnila, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, čímž zkrátili DPH o 907.739 Kč, a to v případě dodávek řepkového oleje podrobně popsaných v bodech 369. – 371. výroku o vině,

b) za zdaňovací období říjen 2014 nebylo podáno společností THE FRESH FOOD COMPANY, s. r. o., daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 1, ačkoliv zdanitelná plnění proběhla, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, čímž zkrátili DPH o 709.145 Kč, a to v případě dodávek řepkového oleje podrobně popsaných v bodech 372. – 374. výroku o vině,

čímž obvinění Ing. Jan Vrbický, Karel Mayer, Mgr. Pavel Nohava, MBA a J. Š., společně s Jiřím Kaněrou zkrátili DPH o 1.616.884 Kč ke škodě České republiky – Finančního úřadu pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 1,

XVIII. obviněný Jan Vrbický spolu s již pravomocně odsouzeným Romanem Balážem, nar. 27. 10. 1978, nejméně v době od 30. 10. 2014 do 25. 3. 2015 - Ing. Jan Vrbický jako předseda představenstva společnosti KRATOLIA od 31. 3. 2014 do 14. 1. 2015, a Roman Baláž, jednatel společnosti Atomic Real Investment, s. r. o., IČ 29417163, se sídlem Slavníkova 2357/9, Praha 6, společnost však ovládal i po účelovém převodu obchodního podílu ve společnosti a změně osoby jednatele dne 9. 12. 2014, poskytl tuto společnost v úmyslu nákupu řepkového oleje a jeho následného prodeje bez odvedení DPH, kdy se na tomto postupu předem dohodl s Ing. Janem Vrbickým, a sám organizoval a realizoval pořízení řepkového oleje od zahraničních dodavatelů společností TDM ARRTRANS S A, DMC GROUP SP Z O O, IČ 6762494050, se sídlem Bernarda Wapowskiego 46, 30-399 Kraków, Polsko a NOWGAB Gabriel Nowicki, Gabriel Nowicki, IČ 6792743925, se sídlem Torfowa 1, Krakov, Polsko, prostřednictvím společnosti Atomic Real Investment, s. r. o., která byla v rámci fakturačního přeprodeje řepkového oleje na území ČR zařazena na pozici tzv. ztraceného obchodníka („missing trader“), která řepkový olej přeprodávala konečnému odběrateli společnosti KRATOLIA Trade, a. s., ačkoli zboží bylo fakticky dodáno přímo od zahraničního dodavatele konečnému příjemci společnosti KRATOLIA Trade, a. s., a počítali s tím, že společností Atomic Real Investment, s. r. o., která byla měsíčním plátcem DPH, v rámci pořízení zboží z JČS a při jeho následném prodeji v tuzemsku v rozporu s § 25 a 21 zákona o DPH nebude podáno daňové přiznání a pokud ano, budou úmyslně uvedeny nepravdivé údaje, které umožní neoprávněné snížení vlastní daňové povinnosti, konkrétně:

a) za zdaňovací období říjen 2014 bylo společností Atomic Real Investment, s. r. o., podáno daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 6, dne 5. 12. 2014 s vykázanou vlastní daňovou povinností ve výši 37.301 Kč, které však bylo dosaženo uvedením nepravdivých údajů nejméně na řádku 40 (nárok na odpočet daně z přijatých zdanitelných plnění od plátců), kde uvedli částku DPH 149.520 Kč, ačkoliv věděli, že společnost obchody, ze kterých by takový nárok vyplýval neuskutečnila, když od počátku s nebylo s úhradou daně počítáno, čímž zkrátili DPH o 186.821 Kč, a to v případě dodávek řepkového oleje podrobně popsaných v bodech 375. a 376. výroku o vině,

b) za zdaňovací období listopad 2014 nebylo podáno společností Atomic Real Investment, s .r. o., daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 6, ačkoliv zdanitelná plnění proběhla, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, čímž zkrátili DPH ve výši nejméně 1.415.606 Kč, a to v případě dodávek řepkového oleje podrobně popsaných v bodech 377. – 389. výroku o vině,

c) za zdaňovací období prosinec 2014 nebylo podáno společností Atomic Real Investment, s. r. o., daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 6, ačkoliv zdanitelná plnění proběhla, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, čímž zkrátili DPH ve výši nejméně 1.336.938 Kč, a to v případě dodávek řepkového oleje podrobně popsaných v bodech 390. - 400. výroku o vině,

d) za zdaňovací období leden 2015 nebylo podáno společností Atomic Real Investment, s. r. o., daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 6, ačkoliv zdanitelná plnění proběhla, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, čímž zkrátili DPH ve výši nejméně 3.393.838 Kč, a to v případě dodávek řepkového oleje podrobně popsaných v bodech 401. – 414. výroku o vině,

e) za zdaňovací období únor 2015 nebylo podáno společností Atomic Real Investment, s. r. o., daňové přiznání na Finanční úřad pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 6, ačkoliv zdanitelná plnění proběhla, když od počátku nebylo s úhradou daně počítáno, čímž zkrátili DPH ve výši nejméně 2.026.244 Kč, a to v případě dodávek řepkového oleje podrobně popsaných v bodech 415. – 423. výroku o vině,

a tak Ing. Jan Vrbický, spolu s již pravomocně odsouzeným Romanem Balážem, zkrátili DPH o celkovou částku ve výši nejméně 8.359.447 Kč ke škodě ČR, zastoupené Finančním úřadem pro hlavní město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 6,

a obvinění tak zkrátili ke škodě České republiky daň z přidané hodnoty, kdy Ing. Jan Vrbický svým jednáním zkrátil DPH o 48.749.088 Kč, Karel Mayer svým jednáním zkrátil DPH o 32.998.911 Kč, Mgr. Pavel Nohava, MBA, svým jednáním zkrátil DPH o 21.625.954 Kč, Miroslav Příložný svým jednáním zkrátil DPH o 16.636.498 Kč, V. V. svým jednáním zkrátil DPH o 2.023.942 Kč, M. Č. svým jednáním zkrátil DPH o 4.566.426 Kč, Jan Hieke svým jednáním zkrátil DPH o 3.634.895 Kč, Milan Toman svým jednáním zkrátil DPH o 3.930.770 Kč, J. Š. svým jednáním zkrátil DPH o 4.827.808 Kč, Ing. Jiří Toman svým jednáním zkrátil DPH o 1.120.554 Kč.

2. Za to byl obviněný Ing. Jan Vrbický odsouzen podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku v trvání 6 (šesti) roků, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněnému rovněž uložen peněžitý trest ve výměře 300denních sazeb, kdy denní sazba byla stanovena částkou 15.000 Kč, tedy v celkové výměře 4.500.000 Kč (čtyř miliónů pěti set tisíc korun českých). A podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku mu byl rovněž uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu obchodní společnosti a družstev či jejich členů, kontrolního orgánu obchodní společnosti a družstev či jejich členů na 7 (sedm) roků.

3. Obviněný Mgr. Pavel Nohava, MBA, byl za výše uvedené jednání odsouzen podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku v trvání 5 (pěti) roků, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněnému rovněž uložen peněžitý trest ve výměře 200denních sazeb, kdy denní sazba byla stanovena částkou 11.000 Kč, tedy v celkové výměře 2.200.000 Kč (dva milióny dvě stě tisíc korun českých). A podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku mu byl rovněž uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu obchodní společnosti a družstev či jejich členů, kontrolního orgánu obchodní společnosti a družstev či jejich členů na 7 (sedm) roků.

4. Obviněný Jan Hieke byl odsouzen podle § 240 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou roků), jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 (tří) roků a 6 (šesti) měsíců. Podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněnému rovněž uložen peněžitý trest ve výměře 300denních sazeb, kdy denní sazba byla stanovena částkou 1.000 Kč, tedy v celkové výměře 300.000 Kč (tři sta tisíc korun českých). A podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku mu byl rovněž uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu obchodní společnosti a družstev či jejich členů, kontrolního orgánu obchodní společnosti a družstev či jejich členů na 5 (pět) roků.

5. Obviněný Ing. Jiří Toman byl za výše uvedené jednání podle § 240 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou roků), jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 2 (dvou) roků a 6 (šesti) měsíců. Podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněnému rovněž uložen peněžitý trest ve výměře 120denních sazeb, kdy denní sazba byla stanovena částkou 1.000 Kč, tedy v celkové výměře 120.000 Kč (sto dvacet tisíc korun českých). A podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku mu byl rovněž uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu obchodní společnosti a družstev či jejich členů, kontrolního orgánu obchodní společnosti a družstev či jejich členů na 5 (pět) roků.

6. Uvedeným rozsudkem bylo rovněž rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněných Karla Mayera, Miroslava Příložného, V. V., M. Č., Milana Tomana a J. Š.

7. Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 5. 2021, sp. zn. 45 T 4/2020, podali obvinění Ing. Jan Vrbický, Mgr. Pavel Nohava, MBA, Jan Hieke a Ing. Jiří Toman odvolání do výroku o vině i trestu jich se týkajících. Odvolání do výroku o vině a trestu podali i spoluobvinění Karel Mayer, Miroslav Příložný, V. V., M. Č., Milan Toman a J. Š.

8. O podaných odvoláních rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 8. 4. 2022, sp. zn. 15 To 80/2021, a to tak, že napadený rozsudek zrušil podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. u obviněných Ing. Jana Vrbického, Mgr. Pavla Nohavy, MBA, Jana Hiekeho ve výrocích o uložení peněžitého trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. uložil obviněným při nezměněném výroku o vině, trestu zákazu činnosti a trestu odnětí svobody podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku peněžitý trest, a to obviněnému Ing. Janu Vrbickému ve výměře 300denních sazeb, kdy denní sazba činí 2 000 Kč, celkem ve výměře 600.000 Kč (šestset tisíc korun českých), obviněnému Mgr. Pavlu Nohavovi, MBA, ve výměře 200denních sazeb, kdy denní sazba činí 2.000 Kč, celkem ve výměře 400.000 Kč (čtyřista tisíc korun českých) a obviněnému Janovi Hieke ve výměře 80 denních sazeb, kdy denní sazba činí 500 Kč, celkem ve výměře 40.000 Kč (čtyřicet tisíc korun českých).

9. Ve vztahu k Ing. Jiřímu Tomanovi odvolací soud napadený rozsudek zrušil podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. ve výroku o uložení peněžitého trestu s tím, že uložení peněžitého trestu u něj s ohledem na jeho nedobytnost nepřichází v úvahu.

10. Zároveň bylo rozhodnuto o odvolání spoluobviněných Karla Mayera, Miroslava Příložného, V. V., M. Č., Milana Tomana a J. Š.

11. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn.

II.

12. Proti citovanému rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 4. 2022, sp. zn. 15 To 80/2021, podali obvinění Ing. Jan Vrbický, Mgr. Pavel Nohava, MBA, Jan Hieke a Ing. Jiří Toman samostatná dovolání. Dovolání podal i obviněný Karel Mayer, který jej však ještě před předložením věci Nejvyššímu soudu vzal zpět.

13. Obviněný Ing. Jan Vrbický v podaném dovolání (č. l. 3695-3703) uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. b), g), h), m) tr. ř. maje za to, že ve věci rozhodl u nalézacího soudu vyloučený orgán, resp. nikoli nestranný soud, rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, že rozsudek soudů obou stupňů spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, kdy bylo rozhodnuto o zamítnutí jeho odvolání proti rozsudku nalézacího soudu, přestože byly dány již v řízení před nalézacím soudem výše uvedené důvody.

14. V rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. namítl, že ve věci rozhodoval vyloučený orgán, neboť senát složený z předsedkyně senátu Mgr. Jany Miklové a přísedících Mgr. Miroslavy Fialové a RNDr. Tamary Sidorinové schvaloval dohody o vině a trestu obviněných Karla Betyára, Davida Jilemnického a Romana Baláže, kteří byli stíháni pro posuzované skutky společně s ním. Při schvalování těchto dohod senát nalézacího soudu předjímal jeho vinu, přitom o této v té době ještě nebylo rozhodnuto. Obviněný porovnává vybrané pasáže skutkové věty z rozsudku nalézacího soudu v projednávané věci s částmi skutkových vět z rozsudků nalézacího soudu, jimiž byly schváleny dohody o vině a trestu obviněných Davida Jilemnického, Karla Betyára a Romana Baláže, a má za to, že nalézací soud dospěl k závěru o jeho vině již před vynesením odsuzujícího rozsudku. Výroky rozsudků schvalující dohody o vině a trestu zcela konkrétně označují dovolatele a zcela konkrétně a se zdáním, jako by se jednalo o prokázanou skutečnost, popisují jeho zapojení do trestné činnosti v rámci skutku, přičemž o tomtéž skutku následně rozhodoval nalézací soud v totožném složení senátu. Takový postup však obviněný s ohledem na čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 36 odst. 2, čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod považuje za neakceptovatelný. Totožný senát nalézacího soudu formuloval zapojení odsouzeného do trestné činnosti, tedy jeho vinu, předtím, než o ní tento konkrétní senát skutečně vůbec následně rozhodoval. Jinými slovy rozsudky o schválení dohod o vině a trestu vyjadřují názor, že odsouzený se trestné činnosti dopustil, a to ještě předtím, než byl uznán rozsudkem nalézacího soudu vinným. Takový přístup proto nemůže obstát, neboť předjímá otázku viny obviněného, což je v zásadním rozporu se zásadou presumpce neviny a právem odsouzeného, aby v jeho věci rozhodoval nestranný a nezaujatý soud, resp. orgán.

15. Na podporu své námitky pak obviněný odkazuje na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva ve věcech Mucha proti Slovensku ze dne 25. 11. 2021, sp. zn. 63709/19, Meng proti Spolkové republice Německo ze dne 17. 2. 2021, sp. zn. 1128/17, Karaman proti Spolkové republice Německo ze dne 27. 2. 2014, sp. zn. 17103/10. Zdůraznil přitom, že Evropský soud pro lidská práva považuje za problematické, pokud senát ve stejném složení v rozhodnutí předcházející rozhodnutí odsuzujícímu hodnotí účast osoby, která nebyla doposud odsouzena za spáchání trestného činu, což vede k důvodné obavě, že má soud již na počátku řízení předpojatý názor na otázku viny a nelze jej tak považovat za nestranný. Uvedení osoby v odsuzujícím rozsudku totiž může kolidovat s požadavkem zásady presumpce neviny. Evropský soud pro lidská práva při tom zdůrazňuje, že je možné vzhledem k povaze trestné činnosti připustit odkaz na činnost jiných osob, ale je nutné jej formulovat tak, aby bylo zřejmé, že bude stěžovatel v budoucnu teprve souzen.

16. Totožnou námitku vznesl obviněný ve svém odvolání. Odvolací soud na ni reagoval v bodě 25. odůvodnění svého rozsudku s tím, že v rozsudku postačilo uvést formulaci „společně s odděleně či samostatně stíhaným“, z čehož mělo vyplývat, že doposud nebylo rozhodnuto o vině poškozeného. Obviněný má však za to, že takový postup je čistě formalistický a lze z něj pouze vyčíst informaci, že není trestně stíhán v řízení označeném spisovou značkou. Textace rozsudků, jimiž byly schvalovány dohody o vině a trestu jednoznačně vyjadřuje názor, že obviněný skutek spáchal. U textu, který konkrétně identifikuje obviněného a v detailu přibližuje, jaké trestné činnosti se spolu s dohodu uzavírajícím pachatelem dopustil, nemůže být vyložen jinak, než jako předjímající vinu obviněného ještě před tím, než bylo o jeho vině skutečně rozhodnuto.

17. Obviněný dále poukazuje na ustanovení § 314r odst. 2, 4 tr. ř., z kterého vyplývá, že při schvalování dohody o vině a trestu soud přezkoumává dohody o vině a trestu z hlediska zjištěného skutkového stavu, přičemž výrok o schválení dohody o vině a trestu musí obsahovat jak výrok o vině, tak o trestu. Není zde umožněna žádná výluka z hlediska presumpce neviny či práva na nestranné a nezaujaté projednání věci soudy. V tomto směru obviněný poukazuje na to, že právní úprava nikterak nevylučuje, ale umožňuje, aby dohodu o vině a trestu schválil jiný senát (za takovéto situace i označujíc ve výroku jiné osoby jako ostatní pachatele trestné činnosti, souzené v jiném řízení) než ten, který rozhoduje o vině a trestu jiných, v dohodě o vině a trestu označených osob. Odvolací soud proto zásadně pochybil, pokud v rozporu s námitkou vznesenou obviněným v odvolacím řízení a závěry rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva nekorigoval porušení zásady presumpce neviny a práva na nestranné a nezaujaté rozhodování.

18. Dále obviněný brojil proti posouzení jeho jednání, spočívající v porušení povinnosti podat včas daňové přiznání, jako zkrácení daně ve smyslu ustanovení § 240 tr. zákoníku. Tvrzené pochybení pak ilustroval na příkladu společnosti BECONAS TRADE, s. r. o., kde soudy dovozovaly, že tato společnost na pozici tzv. ztraceného obchodníka pořídila zboží od dodavatele z jiného členského státu EU, prodala je tuzemským odběratelům, prodej vyfakturovala doklady s uvedením prodejní ceny včetně daně z přidané hodnoty, ale nepodala daňové přiznání k dani z přidané hodnoty.

S odvoláním na zákonnou úpravu obsaženou v zákoně o dani z přidané hodnoty zdůraznil, že společnosti vznikla při pořízení zboží z jiného členského státu EU povinnost přiznat daň z přidané hodnoty, a současně vzniklo oprávnění k témuž okamžiku u správce daně uplatnit odpočet této daně na vstupu. Při následném prodeji tohoto zboží a jeho fakturaci vznikla společnosti povinnost k dani z přidané hodnoty na výstupu. Vystavené daňové doklady obsahovaly údaje rozhodné pro stanovení základu její daňové povinnosti, a společnost, jež je vystavila tímto deklarovala výši základu své daňové povinnosti k vyčíslení daně z přidané hodnoty na výstupu.

Nelze jí proto přičítat, že by ve své účetní evidenci nezaúčtováním vystavených daňových dokladů zatajila skutečnosti rozhodné pro správné vyčíslení její povinnosti k odvedení daně z přidané hodnoty, neboť skutečnosti rozhodné pro stanovení daně byly zjevně známy. Na podporu svých závěrů obviněný poukazoval na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2003, sp. zn. 11 Tdo 265/2002, podle kterého „znak ‚zkrácení daně‘ ve smyslu § 148 tr. zák. není naplněn samotnou skutečností nepodání daňového přiznání povinnou osobou v případě, kdy správci daně je daňová povinnost takové osoby známa a zjištění základu daně a stanovení daně může být provedeno i jinými prostředky“ a ze dne 21.

7. 2005, sp. zn. 8 Tdo 790/2005, podle kterého „trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1 tr. zák. lze ve vztahu k dani z přidané hodnoty spáchat i úmyslným nepodáním přiznání k této dani a tím i zatajením zdanitelného plnění, přestože pachatel nebo osoba, za niž jedná, je plátcem daně z přidané hodnoty registrovaným u správce daně. V takovém případě správce daně není povinen stanovit výši nepřiznané daně podle pomůcek, ale je oprávněn předpokládat u daňového subjektu nulovou výši daně.

Ke zkrácení daně pak dojde v důsledku nepodání daňového přiznání a zatajení zdanitelného plnění, nikoli v příčinné souvislosti s případnou nečinností správce daně“. V tomto duchu je za právně významné skutečnosti podle obviněného nutno považovat zjištění, zda daňové doklady, z nichž soudy dovodily výši daně na výstupu u společnosti BECONAS TRADE, s. r. o., byly řádně zaúčtovány jak v účetnictví této společnosti, tak v účetnictví odběratelské společnosti, které je zdrojem informací správce daně o zdanitelných dodávkách řepkového oleje společností BECONAS TRADE, s.

r. o.

V případě, že bude toto skutkové zjištění kladné, nelze podle obviněného dospět k závěru, že správce daně oprávněně předpokládal u společnosti BECONAS TRADE, s. r. o., nulovou výši DPH a ke zkrácení daně došlo v důsledku nepodání daňového přiznání a zatajení zdanitelného plnění. Nelze proto ani zmíněné jednání kvalifikovat jako trestný čin zkrácení daně, poplatku a jiné povinné platby ve smyslu § 240 tr. zákoníku. Tato argumentace pak platí stejně i ve vztahu ke společnostem Fresmat Group, s. r.

o., CONCEPT VENTURE, s. r. o., BAUTISTA Trade, s. r. o., BINTIS Invest, s. r. o., Maretech Plus, s. r. o., Internet Financial Services, s. r. o., Navona Trade, s. r. o., APOLAND Finance, s. r. o., EMENS, s. r. o., AIngstav, s. r. o., Solar Energy Power Station, s. r. o., MERLE advisor, s. r. o., THE FRESH FOOD COMPANY, s. r. o., Atomic Real Investments, s. r. o., a dalším. Skutek a jeho související okolnosti skutkové povahy tak nebyly správně právně posouzeny, když bez dalšího právně kvalifikovaly jednání spočívající v nepodání daňového přiznání včas jako trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 tr.

zákoníku, čímž nalézací i odvolací soud zásadním způsobem pochybily.

19. V podaném dovolání obviněný rovněž brojil proti zjištění výše škody v projednávané věci, která nebyla určena na podkladě znaleckého posudku. Zdůraznil, že výpočet zkrácené daně z přidané hodnoty je otázkou vyžadující odborné znalosti daňové problematiky. Z povahy věci a výše částky, o kterou měla být údajně daň zkrácena, nemůže jít o banální matematickou operaci, jak uváděly soudy nižších stupňů. S odvoláním na judikaturu Nejvyššího soudu a komentářovou judikaturu >1< uvedl, že daňová problematika je vysoce složitým a odborným odvětvím.

Výpočet zkrácené daně při aplikaci nutných daňových spojitostí proto nelze mít za věc běžné znalosti a zkušenosti, kdy ke stanovení škody není potřeba odborného zkoumání. Jedná se o komplexní oblast, kde s přihlédnutím k výši zkrácené daně a množství dokumentů, vstupů a výstupů věc nelze hodnotit jinak, než, že se jedná o odbornou otázku vyžadující zpracování znaleckého posudku. Důvod pro názorový obrat nalézacího soudu, který nejprve zamýšlel zadat zpracování znaleckého posudku, od čehož posléze ustoupil, lze podle obviněného pouze domýšlet.

Má však za to, že „si soudy chtěly ‚ulehčit práci‘ vědomy si toho, že nejsou oprávněny k věcnému přezkumu odborných závěrů znalce“. Na podporu posledně uvedeného tvrzení o nemožnosti věcného přezkumu odborných závěrů obsažených ve znaleckém posudku odkazuje na judikaturu Ústavního soudu a civilního kolegia Nejvyššího soudu >2< , podle které je možnost věcného přezkumu soudy velmi limitována na specifické případy jako je nedostatečné či neúplné zodpovězení otázek zadaných znaleckým posudkem, neadekvátní odůvodnění závěrů znaleckého posudku, pochybnosti o správnosti znaleckého posudku či rozpory v něm, zjevné nelogičnosti apod.

20. Obviněný dále namítl, že závěry soudů v projednávané věci jsou v zásadním rozporu s důkazním prostředím posuzované věci. S odkazem na judikaturu Ústavního soudu týkající se tzv. extrémního nesouladu >3< dovozoval pochybení soudů nižších stupňů, které při vyčíslení rozsahu zkrácené daně u společnosti Maretech Plus, s. r. o., nereflektovaly, že v daňovém přiznání za zdaňovací období IV. čtvrtletí 2014 přiznala tato společnost daň z přidané hodnoty na výstupu ve výši 874.257 Kč, kdy v tomto rozsahu není možné uvažovat o zkrácení daně nepodáním přiznání k dani z přidané hodnoty.

Závěry soudů, že tato společnost zkrátila daň o 4.183.712 Kč bez odpočtu přiznané daně z přidané hodnoty na výstupu, je proto v zásadním rozporu s důkazním prostředí v projednávané věci. Uvedené pochybení je pak možno seznat i ve vztahu k dalším společnostem. Společnost Financial Services, s. r. o., v daňovém přiznání za zdaňovací období IV. čtvrtletí roku 2014 vykázala daňovou povinnost ve výši 35.125 Kč. Nelze jí tedy přičítat zkrácení daně z přidané hodnoty nepodáním daňového přiznání. Soudy přitom toto při svých výpočtech nijak nezohlednily a jejich závěry o zkrácení daně ve IV.

čtvrtletí roku 2014 o 445.927 Kč, bez odpočtu přiznané daně z přidané hodnoty na výstupu, jsou v zásadním rozporu s důkazním stavem ve věci. Ve vztahu ke společnosti MERLE advisor, s. r. o., pak soudy z jejího daňového přiznání za zdaňovací období říjen 2014 s daňovým dokladem označeným pod bodem XVI: B) výroku o vině nalézacího soudu, vyvodily nelogický závěr o rozsahu zkrácení daně, k němuž mělo dojít podáním daňového přiznání za zdaňovací období říjen 2014. Pokud tato společnost prodala zboží v ceně zahrnující daň z přidané hodnoty na výstupu ve výši 87.155 Kč a v podaném daňovém přiznání vykázala vlastní daňovou povinnost ve výši 7.295 Kč, tak je nelogický závěr, že společnost zkrátila daň o 87.155 Kč. Stejná situace pak nastala i v případě společnosti APOLAND Finance, s.

r. o., která měla zkrátit daň z přidané hodnoty o částku 100.155 Kč, avšak z jejího daňového přiznání vyplývá vykázání daňové povinnosti ve výši 943.852 Kč, tedy o mnoho vyšší, než vyplývá z faktury, kde je daňová povinnost deklarována částkou 100.155 Kč. Nelze tak dospět k závěru, že podáním daňového přiznání tato společnost zatajila svoji povinnost zaplatit daň z přidané hodnoty na výstupu v dané výši. Obdobnou argumentaci pak obviněný prezentuje i ve vztahu ke společnosti THE FRESH FOOD COMPANY, s.

r. o., kde nalézací soud z přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období září 2014 ve spojení s daňovými doklady označenými pod bodem XVII. A) výroku o vině dovodil nelogický závěr o rozsahu zkrácení daně. Tato společnost prodala zboží zahrnující daň z přidané hodnoty na výstupu ve výši 907.739 Kč a v podaném daňovém přiznání vykázala vlastní daňovou povinnost ve výši 754.436 Kč. Závěr soudů, že podáním daňového přiznání zkrátila daň o 907.739 Kč je proto nelogický a nemůže obstát. Stejně tak obviněný namítl nelogičnost závěrů o výši způsobené škody v případě společnosti Atomic Real Investment, s.

r.

o., v přiznání k dani z přidané hodnoty za rok 2014 ve spojení s daňovými doklady označenými pod bodem XVIII. A) výroku o vině. Uvedená společnost v podaném daňovém přiznání deklarovala daň z přidané hodnoty na výstupu ve výši 37.301 Kč, přičemž prodala zboží, za něž měla být na výstupu odvedena daň ve výši 186.821 Kč. Je proto nelogický závěr soudů obou stupňů, že prostřednictvím této společnosti byla zkrácena daň z přidané hodnoty o 186.821 Kč.

21. Dále obviněný namítl, že z důkazního prostředí nijak nevyplývá jeho úmysl, nebo skutečnost, že trestnou činu organizoval.

22. Postupem soudů v projednávané věci podle obviněného došlo k deformaci důkazů, neboť soudy obsah důkazů významně významově posunuly v jeho neprospěch a zároveň z nich vyvodily zjištění, které z nich v žádném případě neplynou. Rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, který je mu kladen za vinu, jsou proto ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů.

23. Obviněný vznesl i námitku tzv. opomenutých důkazů s odkazem na judikaturu Ústavního soudu >4< , kdy poukázal, že u společností Fresmat, s. r. o., Internet Financial Services, s. r. o., EMENS, s. r. o., a Aingstav, s. r. o., a dalších uvedených v doplnění odvolání obviněného ze dne 17. 1. 2022 soud vycházel pouze z daňových dokladů, které byly z účetní evidence vyselektované policejním orgánem a zcela odhlédl od toho, že si měl vyžádat a hodnotit účetní evidenci ve svém celku. Uvedené pak obviněný v podaném dovolání demonstroval na případě společnosti FLYING EAGLE, s. r. o., kde soudy dovodily, že tato společnost vyfakturovala zboží, z nějž jí vznikla povinnost uhradit daň z přidané hodnoty na výstupu, vykázala nulovou daňovou povinnost, když v daňovém přiznání vykázala nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, ačkoliv neučinila obchody, ze kterých by takový nárok vyplýval. Předpokladem pro takový závěr je však podle obviněného skutečnost, že společnost v určeném zdaňovací období žádné další obchody neprovedla, což však soudy opomněly zkoumat i přes námitky obviněného.

24. Obviněný rovněž namítl, že se odvolací soud nijak konkrétně nevypořádal s jeho konkrétními námitkami v podaném odvolání a jeho následném doplnění.

25. Na základě v dovolání uplatněných námitek obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle ustanovení § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze, ze dne 8. 4. 2022, č. j. 15 To 80/2021-35377 a jemu předcházející rozsudek Městského soudu v Praze, ze dne 7. 5. 2021, č. j. 45 T 4/2020-IV., jakož i rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby Nejvyšší soud dle ust. § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal příslušnému soudu věc k novému rozhodnutí, alternativně aby Nejvyšší soud dle ustanovení § 265m tr. ř. sám rozhodl ve věci rozsudkem tak, že odsouzeného zprostí obžaloby Vrchního státního zastupitelství v Praze, sp. zn. VZV 16/2017.

26. Zároveň v podaném dovolání požádal Nejvyšší soud, aby postupem podle § 265o odst. 1 tr. ř. rozhodl o tom, že se do doby rozhodnutí Nejvyššího soudu o podaném dovolání přerušuje výkon trestu odnětí svobody, vykonávaný na základě rozsudku Městského soudu v Praze, ze dne 7. 5. 2021, č. j. 45 T 4/2020-IV, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze, ze dne 8. 4. 2022, č. j. 15 To 80/2021-35377.

27. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v rámci vyjádření k dovoláním obviněných Mgr. Pavla Nohavy, MBA a Ing. Jiřího Tomana doručeném Nejvyššímu soudu dne 24. 3. 2023, sp. zn. 2 NZO 18/2022, sdělil, že využívá své možnosti a k dovolání Ing. Jana Vrbického se nevyjadřovat nebude.

28. Obviněný Mgr. Pavel Nohava, MBA, uplatnil v podaném dovolaní dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že jednak napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, resp. na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, jednak z důvodu, že skutkové a právní závěry soudů se nacházejí v tzv. extrémním nesouladu s provedeným dokazováním a fakticky vykonanými skutkovými zjištěními. S ohledem na formulaci námitek obviněného však lze dospět k závěru, že odkázal na § 265b odst. 1 tr. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2021, přestože dovolání bylo podáno dne 8. 7. 2022. Novelou trestního řádu č. 220/2021 Sb., která nabyla účinnosti dne 1. 1. 2022, byl dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. bez obsahových změn nově podřazen pod písm. h). Pod dovolací důvod g) pak byly podřazeny zásadní vady při provádění dokazování a jeho vyhodnocení, a to případy, kde rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Jelikož Nejvyšší soud uplatňuje normy trestního práva procesního účinného v době jeho rozhodování, bude užito označení v souladu s novelizovaným zněním.

29. Rovněž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. maje za to, že ve věci rozhodoval vyloučený orgán.

30. V podaném dovolání obviněný Mgr. Pavel Nohava, MBA, rekapituloval obsah podaného odvolání a argumenty v něm obsažené pomocí doslovné citace bodů 48. – 51. a 72. odůvodnění rozsudku Vrchního soudu v Praze s dovětkem, že s postupem soudů v projednávané věci nelze souhlasit. Po této rekapitulaci uvedl, že obecné soudy nesprávně pochopily výklad ustanovení § 240 tr. zákoníku. Nebyla mu prokázána jak objektivní, tak subjektivní stránka trestného činu kladeného mu za vinu, a nadto obecné soudy svým výkladem zdeformovaly některé důkazy, a to výhradně v jeho neprospěch.

31. Dále obviněný brojil proti závěrům soudů o naplnění subjektivní stránky jeho jednání, kdy podle něj z odůvodnění napadených rozsudků není seznatelné zdali se měl vytýkaného jednání dopouštět v úmyslu přímém či nepřímém.

32. Rovněž vznesl námitku tzv. extrémního nesouladu mezi skutkovými zjištěními a právním posouzení věci, která je daná v případě absence srozumitelného odůvodnění rozsudku, kardinálních logických rozporů ve skutkových zjištěních a z nich vyvozených právních závěrů, opomenutí a nehodnocení stěžejních důkazů. Z napadených rozsudků není de facto vůbec patrný vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami soudů při hodnocení důkazů týkajících se jeho zavinění. Ani jeden ze soudů neuvedl, o která skutková zjištění své závěry opřel.

33. Nebylo prokázáno, že by existovala dohoda mezi obviněným jednajícím za společnost Colza Trade SE a spoluobviněným Ing. Vrbickým jednajícím za společnost Kratolia trade, a. s., že by se dělili o zisk z nezaplacené daně s jednotlivými missing tradery, ani povědomost obviněného o tom, že by jednotliví jednatelé měli být tzv. bílými koňmi, nebo že by chtěl zkrátit daň či daň vylákat. Na řízení jednotlivých společností v pozici missing traderů se nijak nepodílel. Obecným soudům nevadilo, že se jim nepodařilo zjistit konkrétní pachatele, kteří s úmyslem zkrátit daň podávali nepravdivá daňová hlášení. Obecné soudy pouze převzaly bez náležitých důkazů svědčících v neprospěch dovolatele výrokové věty ze sdělení obvinění do svých rozsudků. Došlo k selektivnímu výkladu informací vyplývajících ze svědeckých výpovědí, čímž bylo postupováno v rozporu s ustanoveními § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a závažné deformaci důkazů. Soudy se také nevěnovaly podmínkám jednotlivých obchodů a okolnostem, za kterých byly uzavírány. Nebylo prokázáno, že by se účastníci těchto obchodů, včetně obviněného zapojili do nezákonných obchodů nebo, že by o takovém postupu věděli. Odvolací soud toliko převzal nesprávné skutkové závěry soudu nalézacího, což vedlo k jeho nesprávnému právnímu posouzení. Ani jedno z rozhodnutí nikterak neodůvodňuje jeho účast na krácení daňové povinnosti. Nadto se podle obviněného jedná o rozhodnutí nepřezkoumatelné. Zdůraznil, že v obchodních kruzích jsou běžné různé požadavky na zboží, výrobce, cenu, přičemž každý účastník obchodu chce pro sebe získat co nejlepší podmínky. Jemu ani ostatním dodavatelům proto nemůže jít k tíží, že nabízeli výhodnější cenu. Ceny, za které bylo dodavatelům nabízeno zboží, přitom nebyly o tolik nižší oproti cenám nabízeným jinými dodavateli na trhu, aby mohly vyvolat pouhé podezření ze zatěžkání zboží daňovým deliktem.

34. Dále obviněný brojil proti posouzení výše škody soudy nižších stupňů. Zdůraznil, že škodou mohla být pouze daň vykázaná na výstupu a nezaplacená subjekty plnícími úlohu tzv. missing traderů. Obecné soudy zatížily řízení významnou procesní vadou, když nezadaly vypracování znaleckého posudku ohledně výše škody jednotlivých missing traders společností, neboť škoda v trestním řízení je rozdílná od řízení před orgány finanční správy. Rozhodně se nejedná o matematickou operaci spočívající v prostém součtu nezaplacené daně z přidané hodnoty, jak uvádí obecné soudy. Ty se rovněž nezabývaly komparací ceny, za kterou společnosti na pozici missing tradera nakoupily řepkový olej a ceny, za kterou je prodaly svým odběratelům. Je tak přesvědčen, že by měl být s ohledem na tyto nezodpovězené otázky zproštěn obžaloby s poukazem na ustanovení § 12 odst. 2 tr. zákoníku. Trvá přitom na tom, že vyřešení jím nastíněných předběžných otázek, neboť jejich náležité a správné vyřešení je předpokladem správného, a hlavně spravedlivého rozhodnutí.

35. Ve vztahu k uplatněnému dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. obviněný namítl, že stejně jako spoluobvinění Karel Mayer (pozn. spoluobviněný Karel Mayer vzal podané dovolání zpět) a Ing. Jan Vrbický vznáší tuto námitku s tím, že Městský soud v Praze uzavřel dohody o vině a trestu se spoluobviněnými Romanem Balážem, Davidem Jilemnickým a Karlem Betyárem, kteří byli obžalování ze stejného skutku právě se spoluobviněným Ing. Janem Vrbickým. To, že Městský soud v Praze rozhodl i ve věci obviněného zakládá důvod dovolání, neboť se měl z projednávání věci vyloučit. Pokud tak neučinil, porušil zásadu presumpce neviny. Pokud toto pochybení neodstranil odvolací soud, zatížil i své rozhodnutí vadou. Tuto námitku ostatně obviněný společně se spoluobviněným Ing. Vrbickým vznesl s odkazem na judikaturu ESLP >5< , neboť podle jeho názoru soudy v projednávané věci postupovaly obdobně jako soudy v citovaném rozsudku ESLP, když v odůvodnění schválených dohod o vině a trestu (zřejmě myšleno výrocích o vině, neboť zmiňované dohody o vině a trestu v souladu s ustanovením § 314r odst. 4 tr. ř. odůvodnění neobsahují) je obviněný Ing. Jan Vrbický popsán jako někdo, kdo trestný čin zkrácení daně nepochybně spáchal. Několik měsíců po uzavření těchto dohod pak došlo stejným soudním senátem k odsouzení obviněného. Ten je přesvědčen, že se mu nedostalo spravedlivého a nestranného posouzení jeho věci a že byla současně porušena i zásada presumpce neviny.

36. S ohledem na výše uvedené důvody obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k tr. ř. zrušil rozhodnutí napadená tímto dovoláním, tj. rozsudek, č. j. 45 T 4/2020-IV, vydaný Městským soudem v Praze dne 7. 5. 2021 a rozsudek, č. j. 15 To 80/2021-35377, vydaný Vrchním soudem v Praze dne 8. 4. 2022, a aby podle § 265m odst. 1 tr. ř. rozhodl ve věci sám, popř. aby podle § 265l odst. 1 trestního řádu přikázal Městskému soudu v Praze, aby věc znovu projednal a rozhodl.

37. Zároveň s tím navrhl, aby předseda senátu Nejvyššího soudu postupem podle § 265o odst. 3 tr. ř. rozhodl o přerušení výkonu rozhodnutí proti němuž bylo podáno dovolání, a to s ohledem na dosavadní průběh řízení, pro který není vhodné rozhodnutí napadené dovoláním uskutečnit.

38. K dovolání obviněného Mgr. Pavla Nohavy, MBA, se ve smyslu znění § 265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) v rámci vyjádření doručeném Nejvyššímu soudu dne 24. 3. 2023, sp. zn. 2 NZO 18/2022.

39. Poté, co zopakoval dosavadní průběh řízení a námitky obviněného zdůraznil, že dovolaní je možno podat pouze z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Dovolatel uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. aniž by reflektoval změnu k níž došlo zákonem č. 220/2021 Sb. v níž došlo ke změně obsahu dovolacího důvodu zařazeného pod ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který byl přesunut pod ustanovení §265b odst. 1 písm. h) tr. ř.

40. K namítaným nedostatkům právní kvalifikace spočívající v nenaplnění subjektivní a objektivní stránky trestného činu podle § 240 tr. zákoníku, státní zástupce uvedl, že tyto námitky vznášel obviněný primárně prostřednictvím kritiky stabilizovaných skutkových zjištění a pomocí jejich odlišného hodnocení se snažil popřít vlastní trestní odpovědnost. Jeho argumentace spočívá v polemice s rozsahem provedeného dokazování (příkladmo státní zástupce zmiňuje námitky stran podmínek jednotlivých obchodů, komparace ceny při nákupu a prodeji oleje apod.). Taková argumentace však nepřekračuje meze námitek uplatněných již v řádném opravném prostředku, které byly odvolacím soudem řádně vypořádány zejména v odst. 48 odůvodnění rozsudku, přičemž se závěry odvolacího soudu se státní zástupce plně ztotožnil.

41. Státní zástupce se neztotožnil ani s námitkou obviněného podřazenou pod dovolací důvod § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. spočívající v tom, že věci měl rozhodovat vyloučený orgán. S ohledem na dikci ustanovení § 30 odst. 1 tr. ř. zdůraznil, že nelze podjatost vyvozovat pouze z předcházející aktivity téhož soudu, resp. soudce, který schvaloval dohodu o vině a trestu vůči dalším pachatelům v rámci komplexně řešené trestné činnosti. V taxativním výčtu důvodů spojených s předchozí účastí soudce ve věci obsažené v ustanovení § 30 odst. 2 tr. ř. (kdy je soudce automaticky vyloučen z vykonávání dalších procesních úkonů ve věci) nefiguruje dohoda o vině a trestu. Uvedl, že zásada presumpce neviny není porušena, je-li účast obviněného na trestné činnosti přijatelným způsobem uvedena ve výroku nebo odůvodnění předchozího rozhodnutí. V případě rozhodování o dohodě o vině a trestu nedochází k porušení zásady presumpce neviny vůči jiné osobě, která se podle skutkového vymezení podílela na jednání přičitatelnému obviněnému, s nímž je dohoda o vině a trestu uzavírána. Soudce rozhodující o dohodě o vině a trestu pak není ani vyloučen z pozdějšího rozhodování o této jiné osobě na podkladě podané obžaloby. K poukazu obviněného na rozsudek ESLP ve věci Mucha proti Slovensku ze dne 25. 11. 2021, č. 63703/19 upřesnil, že v případě, jenž ESLP projednával soudy odsuzující rozsudky schvalující dohodu o vině a trestu spolupachatelů stěžovatele, zde svým zněním zasahovaly do presumpce neviny stěžovatelovy a s ohledem na jejich význam v řízení proti stěžovatelovi vyvolaly objektivně pochybnosti o nestrannosti rozhodujícího senátu.

42. Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání Mgr. Pavla Nohavy, MBA, odmítl v neveřejném zasedání, ke kterému může přistoupit podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné § 265r odst. 1 písm. e) tr. ř. Současně podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. státní zástupce vyslovil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání učinil i jiné než navrhované rozhodnutí.

43. Obviněný Ing. Jiří Toman v podaném dovolání uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. s tím, že jednak napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, resp. na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, jednak z důvodu, že skutkové a právní závěry soudů se nacházejí v tzv. extrémním nesouladu s provedeným dokazováním. Důkazy ve věci soudy hodnotily jednostranně a zaujatě v rozporu se zásadou in dubio pro reo. S ohledem na formulaci námitek obviněného však lze dospět k závěru, že odkázal na § 265b odst. 1 tr. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2021, přestože dovolání bylo podáno dne 25. 7. 2022. Novelou trestního řádu č. 220/2021 Sb., která nabyla účinnosti dne 1. 1. 2022, byl dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. bez obsahových změn nově podřazen pod písm. h) a dovolací důvod podle § 265b odst. 1 tr. ř. písm. l) bez obsahových změn nově podřazen pod písm. m). Pod dovolací důvod g) pak byly podřazeny zásadní vady při provádění dokazování a jeho vyhodnocení, a to případy, kde rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Jelikož Nejvyšší soud uplatňuje normy trestního práva procesního účinného v době jeho rozhodování, bude užito označení v souladu s novelizovaným zněním.

44. V rozsudcích soudů podle obviněného chybí zásadní skutková zjištění, která by měla být podpořena příslušnými důkazy a která by navazovala na soudem deklarovaný obsah provedeného dokazování ohledně údajného prokázání trestné činnosti dovolatele a naplnění skutkové podstaty zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 2 písm. a), c) tr. zákoníku ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku.

45. Namítá, že závěry soudů o prokázání jeho viny jsou v přímém rozporu jak s provedenými důkazy, tak s odůvodněním rozsudku odvolacího soudu, který přiznal, že se nepodařilo prokázat vazbu dovolatele s dalšími obviněnými ani to, kdy mělo dojít k údajné dohodě o tom, že budou páchat trestnou činnost, nebyla zjištěna žádná společná komunikace ani nebylo prokázáno jaký zisk z tohoto jednání měli obvinění získat. Ve vztahu k dovolateli se soudům nijak nepodařilo prokázat jednání popsané v odsuzujících výrocích.

46. Dovolatel brojil proti způsobu, jakým se odvolací soud vypořádal s jeho námitkou, že nikoho ze spoluobviněných neznal, nikdo z nich o něm nehovořil a ani v listinných důkazech o něm není zmínka. Obecné konstatování odvolacího soudu v bodě 27. však rozhodně nelze považovat za dostatečné, a to zejména za situace, kdy v bodech 68. a 71. svého rozsudku odvolací soud přiznal, že nebylo prokázáno, že by se účastnil schůzek, vystavoval dokumenty, přeposílal finanční prostředky, domlouval se s ostatními na organizaci obchodní činnosti, nebo že by se jen se spoluobviněnými znal, že nebylo prokázáno kdy, kde a v jaké formě mělo k vzájemné dohodě dojít ani rozklíčovat, jaký prospěch z obchodu obvinění měli. Pokud byl ale dovolatel a spoluobvinění uznáni vinnými z toho, že společně organizovali a realizovali po předchozí domluvě trestnou činnost, je dle názoru dovolatele povinností soudu, aby jasným a nezpochybnitelným způsobem prokázal, že se tak skutečně stalo, včetně objasnění kdy, kde a jakým způsobem a jaké konkrétní důkazy ve spisu toto dosvědčují. V opačném případě nelze učinit závěr o vině dovolatele.

47. Rozsudky nalézacího i odvolacího soudu považuje obviněný za nepřezkoumatelné, neboť žádný ze soudů neobjasnil, proč byl ve skutkové větě propojen právě se spoluobviněnými Ing. Vrbickým a Mgr. Nohavou a nikoliv s jinými obviněnými. Nikdo z obviněných dovolatele nikdy předtím neviděl. Jeho trestní stíhání a odsouzení je tak v rozporu s českým právním řádem založeno na nepodložených hypotézách a domněnkách bez souvislosti s danou věcí. Soud dovolatele vyjma již zmiňovaných spoluobviněných Ing. Vrbického a Mgr. Nohavy propojil s blíže neztotožněnými osobami „Jardou“ a „Vencou“, u kterých soudy taktéž dovozují jejich podíl na trestné činnosti, a to za situace, kdy nebyla prokázána ani jejich samotná existence. Soudy jejich existenci a podíl na trestné činnosti dovozují z výpovědi dovolatele, kterou vyhodnotily zcela účelovým způsobem. Závěry obou soudů proto netvoří spolu s provedenými důkazy logický, věrohodný a kompaktní celek. Soudy obou stupňů naplnění skutkové podstaty trestného činu kladeného mu za vinu dovodily pouze odkazem na Ing. Vrbického a Mgr. Nohavu, tedy na osoby, s nimiž nikdy dříve nepřišel do kontaktu, a dále odkazem na dvě osoby, které se jim ani nepodařilo ztotožnit. Podle dovolatele je zcela nepřípustné, aby soudy dovozovaly kvalifikovanou skutkovou podstatu, a tedy i vyšší trestní sazbu pouze na základě svých domněnek a na svém osobním přesvědčení, že jednání dovolatele „zapadá do celého kontextu“, aniž by byť jediným důkazem toto prokázaly.

48. Dále obviněný namítl, že se odvolací soud nijak nevypořádal s jeho námitkami proti pravdivosti závěru, že prováděl bezhotovostní transakce z účtu společnosti AIngstav a že předal svou společnost AIngstav k páchání trestné činnosti, nechal ji napospas svému osudu, a že společnost AIngstav nevykonávala žádnou jinou činnost. V tomto ohledu rozporoval závěry odvolacího soudu obsažené v bodech 26. a 33. jeho rozhodnutí s tím, že se nejedná o pravdivé závěry, ale o závěry neprokázané. S touto společností podnikal ve stavebnictví (projektová činnost) a příjmy z tohoto podnikání sloužily k uspokojení jeho potřeb a potřeb jeho nezletilých neteří, které měl svěřeny do své péče. Rozhodně neopustil svoji společnost, když se snažil vzniklou situaci řešit a poskytoval za tímto účelem součinnost správci daně. Pokud by měl povědomí o plánovaných obchodech, tak by na takové podnikání nikdy nepřistoupil, neboť na činnosti společnosti záviselo jeho živobytí a jeho dvě neteře. Odvolací soud se s jeho námitkami, že mu nebyla prokázána vina, přímý ani nepřímý úmysl vypořádal alibisticky tím, že jeho námitky vycházejí z izolovaného hodnocení důkazů.

49. Obviněný dále namítal, že se soudy v jeho věci dostatečně nezabývaly subjektivní stránkou trestného činu kladeného mu za vinu. Z žádného z důkazů totiž nelze dovodit závěr, že skutečně věděl o řetězci společností, dalších obviněných, natož pak o záměru zkrátit daň a nechat následně celou jeho společnost, se kterou podnikal v oblasti stavebnictví svému osudu. Naplnění subjektivní stránky překvapivě dovodily z jeho výpovědi, ve které veškerou vinu odmítl. Není vůbec zřejmé z čeho oba soudy dovodily úmysl na straně dovolatele a jeho zapojení do činnosti s cílem neodvést daň, když k tomuto nebyl proveden žádný důkaz prokazující tyto domněnky.

50. Obviněný v podaném dovolání vyjádřil přesvědčení, že nebylo vůbec prokázáno, že věděl či dokonce chtěl zkrátit daň prostřednictvím obchodu s řepkovým olejem, nebo že by z participace na těchto obchodech měl jakýkoliv prospěch. Rozhodně proto nebylo jednoznačně a s nejvyšším stupněm jistoty zjištěno a prokázáno, že se dopustil protiprávního jednání. Ve věci došlo k porušení zásad řádného trestního řízení, k porušení zásady presumpce neviny a k ignorování zásady in dubio pro reo, neboť veškeré nejasnosti či pochybnosti byly soudy povinny vyložit ve prospěch dovolatele, ale neučinily tak. Soudy nepostupovaly ani podle zásad obsažených v § 2 odst. 5 a 6 tr. ř. Napadené rozsudky nesplňují ani požadavek náležitého odůvodnění rozhodnutí ve smyslu § 125 tr. ř. a § 134 odst. 2 tr. ř., neboť se omezily toliko na konstatování, že trestná činnost byla spáchána, aniž by označily konkrétní důkazy, které je k takovému závěru vedly. Tímto se soudy ve věci dopustily porušení práv obviněného na spravedlivý proces.

51. S ohledem na výše uvedené obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 4. 2022, č. j. 15 To 80/2021-35377, jakož i jemu předcházející rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7. 5. 2021, č. j. 45 T 4/2020-IV, zrušil v dovoláním napadené části a sám ve věci rozhodl tak, že se dovolatel Ing. Jiří Toman zprošťuje obžaloby.

52. K dovolání obviněného Ing. Jiřího Tomana, se ve smyslu znění § 265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) v rámci vyjádření doručeném Nejvyššímu soudu dne 24. 3. 2023, sp. zn. 2 NZO 18/2022.

53. Poté, co zopakoval dosavadní průběh řízení a námitky obviněného zdůraznil, že dovolaní je možno podat pouze z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Dovolatel uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. aniž by reflektoval změnu k níž došlo zákonem č. 220/2021 Sb., jež změnil obsah dovolacího důvodu zařazeného pod ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který byl přesunut pod ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. a dovolacího důvodu zařazeného pod ustanovení § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., který byl přesunut pod ustanovení § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř.

54. K dovolací argumentaci obviněného státní zástupce uvedl, že namísto extrémního rozporu znovu popisuje vybrané skutečnosti, které staví do jiného kontextu, z čehož dovozuje jinou verzi skutkového stavu, podle které se na zkrácení daně z přidané hodnoty nijak nepodílel. Jeho argumentace však představuje jen opakování jeho předchozí obhajoby, se kterou se vypořádal odvolací soud zejména v bodech 67. a 68. odůvodnění svého rozsudku, přičemž státní zástupce se s argumentací odvolacího soudu plně ztotožnil. Zapojení obviněného Ing. Jiřího Tomana se odvíjelo od poskytnutí jeho společnosti AIngstav, s. r. o., v níž byl jednatelem, jakožto „missing tradera“, dvěma blíže neztotožněným osobám a zpřístupnil jim prostředky z devizového účtu.

55. K námitce porušení zásady in dubio pro reo státní zástupce uvedl, že se jedná o námitku procesního charakteru týkající se skutkových otázek. K jejímu porušení však dochází pouze v případě, že by důkazní situace neumožňovala důvodný příklon k jedné z více v úvahu připadajících variant skutkového děje, což v projednávané věci nenastalo. Sama skutečnost, že soud v situaci, kdy žádné pochybnosti nemá, přijme řešení, které obviněný nesdílí, porušení zásady in dubio pro reo nezakládá.

56. K námitkám obviněného směřujícím proti kvalifikaci jeho činu s nejméně dvěma osobami ve smyslu § 240 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku státní zástupce uvedl, že jsou s jistou mírou benevolence podřaditelné pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Uvedená kvalifikovaná podstata předpokládá zapojení minimálně dalších dvou osob, byť třeba i různou měrou. Dostatečná je přitom jejich součinnost, aniž by musely o své součinnosti s pachatelem navzájem vědět, a aniž by i mezi jejich vzájemnou součinností musela být určitá organizovanost. O tomto znaku kvalifikované skutkové podstaty nemůže být pochyb už s ohledem na prokázaní spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, které představuje vyšší formu trestné součinnosti na straně těchto více osob.

57. Soudy obou stupňů se podle státního zástupce náležitě vypořádaly i s otázkou vyčíslení celkového rozsahu zkrácení daně, jehož se měli obvinění dopustit, a také s otázkou úmyslného zavinění obviněných, které je dovozováno z povahy celého obchodního řetězce, z povahy jednotlivých obchodních transakcí, z charakteru a způsobu jednání jednotlivých obviněných v rámci deklarované obchodní činnosti.

58. Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání Ing. Jiřího Tomana odmítl v neveřejném zasedání, ke kterému může přistoupit podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné podle § 265r odst. 1 písm. e) tr. ř. Současně podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. státní zástupce vyslovil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání učinil i jiné než navrhované rozhodnutí.

59. Obviněný Jan Hieke v podaném dovolání uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku, resp. na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. S ohledem na formulaci námitek obviněného však lze dospět k závěru, že odkázal na § 265b odst. 1 tr. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2021, přestože dovolání bylo podáno dne 19. 5. 2022. Novelou trestního řádu č. 220/2021 Sb., která nabyla účinnosti dne 1. 1. 2022, byl dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. bez obsahových změn nově podřazen pod písm. h). Jelikož Nejvyšší soud uplatňuje normy trestního práva procesního účinného v době jeho rozhodování, bude užito označení v souladu s novelizovaným zněním.

60. Předně namítl, že nebylo prokázáno jeho zavinění, a to ani ve formě úmyslu nepřímého. Z provedeného dokazování vyplynulo, že o tom, že společnost se zabývá dovozem řepkového oleje se dozvěděl až v okamžiku konání domovní prohlídky. Vypověděl, že neměl přístupová hesla k účtům vedeným pro společnost, nezadával žádné platby, neměl přístup k e-mailu, žádné e-maily neposílal, rovněž neměl přístup k datové schránce společnosti, přičemž soud uvedl, že jeho výpovědi neuvěřil. Závěr nalézacího soudu, že byl přinejmenším srozuměn s využívám společnosti pro nelegální obchody a páchání trestné činnosti, neboť je známo, že bílí koně jsou instalováni jako jednatelé do společností, které krátí daň či jsou využívány k úvěrovým a pojistným podvodům, a byl s tím pro takový případ srozuměn, považuje za nesprávný. Obecné konstatování soudu o bílém koni rozhodně neznamená, že byl smířen s pácháním trestné činnosti. Jsou totiž známy případy tzv. nominee společností, kdy ve společnosti funguje jako statutární orgán a majitel jiná osoba. Instalace na pozici formálního jednatele a vlastníka společnosti, která je fakticky ovládána někým jiným, tak může mít řadu jiných důvodů: anonymita, ochrana soukromí, obavy o vlastní bezpečnost a bezpečnost rodiny apod. Nelze proto souhlasit s tím, že by dovolatel, který je právním laikem, vyučeným svářečem a v těchto otázkách se nedokázal orientovat, byl srozuměn s tím, že společnost, v níž byl formálním jednatelem bude využita k páchání trestné činnosti.

61. Dále namítl, že odvolací soud pouze převzal konstrukci nalézacího soudu a nijak zásadně se nevypořádal se vznesenými námitkami s tím, že jeho počínání nesvědčilo o serióznosti podnikání, jeho motivací byla jeho špatná finanční situace, opakovaně vybíral prostředky z účtu a zároveň zpochybnil, že by se o tom, o co jde dozvěděl až při domovní prohlídce. Zcela pak odmítl jeho příklad tzv. nominee společnostmi s tím, že obviněný nikdy netvrdil důvody jako anonymita, ochrana soukromí apod. Jedná se však o špatné vyhodnocení jeho argumentace, která měla demonstrovat pouze to, že existují i jiné důvody pro existenci tzv „bílých koní“ než je kriminální činnost, tedy, že skutečnost, že se někdo „bílým koněm“ stane, nemusí nutně znamenat, že člověk takto ustanovený musí počítat s tím, že se stane spolupachatelem trestné činnosti. Podle dovolatele se rovněž nelze ztotožnit s konstatováním, že „takové ‚lukrativní obchody‘ se nabízely jenom osobám personálně propojeným, známým, tedy spolehlivým“, neboť nemá oporu ve spisovém materiálu. Ve své výpovědi zmiňoval, že mu byla přislíbena odměna 5.000 Kč, kterou ale nikdy nedostal. Odvolací soud proto nesprávně posoudil subjektivní stránku jako úmysl, když se nabízelo spíše posouzení zavinění jako hrubé nedbalosti, rozhodně se však nejedlo ve vztahu ke zkrácení daně o zavinění úmyslné.

62. S ohledem na výše uvedené obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze podle § 265k odst. 1 tr. ř. jakož i rozhodnutí navazující a aby věc přikázal Městskému soudu v Praze k novému projednání a rozhodnutí.

63. K dovolání obviněného Jana Hiekeho, se ve smyslu znění § 265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) v rámci vyjádření doručeném Nejvyššímu soudu dne 8. 6. 2022, sp. zn. 2 NZO 18/2022.

64. Poté, co zopakoval dosavadní průběh řízení a námitky obviněného zdůraznil, že dovolaní je možno podat pouze z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Dovolatel uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. aniž by reflektoval změnu k níž došlo zákonem č. 220/2021 Sb., který modifikoval pořadí, resp. věcné znění dovolacích důvodů zakotvených v taxativním výčtu § 265b odst. 1 tr. ř. Navzdory nepřiléhavým formulacím obviněného státní zástupce přistoupil k přezkoumání deklarovaného důvodu v dovolání obviněného, jehož užití je možné s tolerancí dovozovat ze slovního spojení s ním spjatého. Lze mít za to, že obviněný měl v naznačeném ohledu fakticky na zřeteli dovolací důvod v novém znění uvedeném v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř.

65. K dovolání obviněného státní zástupce uvedl, že přestože tvrdil nesprávné posouzení subjektivní stránky zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 2 písm. a), c) tr. zákoníku, své námitky primárně zaměřil proti skutkovému základu výroku o vině. Těmito výhradami napadal rozsah provedeného dokazování a jeho hodnocení, a teprve prostřednictvím tohoto změněného hodnocení zpochybňoval přiléhavost dovození úmyslného zavinění. Státní zástupce podotkl, že o podřízené roli obviněného jakožto „bílého koně“ nebylo pochyb. Městský soud v Praze vysvětlil, na podkladě jakých důkazů posuzoval jeho účast, a to zejména v odst. 202. a 203. odůvodnění svého rozhodnutí. Obviněný pro společnost založil účty a přístupové údaje předal D. L., přičemž na jeho pokyn vyzvedával hotovost z účtu a předával ji, podepisoval faktury a další daňové doklady, ze kterých bylo zřejmé, že společnost obchoduje s řepkovým olejem. Subjektivní stránkou se zabýval i odvolací soud v bodě 61. odůvodnění svého rozsudku, kde se vyjádřil i k argumentaci obviněného o tzv. nominee společnostech.

66. Dále státní zástupce podotkl, že u osob jednajících v postavení tzv. „bílých koní“ lze při splnění zákonných podmínek shledat zavinění alespoň ve formě nepřímého úmyslu. A to zejména tehdy, pokud pachatel přijal formálně funkci člena statutárního orgánu, a v této setrval, ačkoliv ji fakticky nevykonával a o další průběh podnikání se nezajímal. V takovém případě jde o typ lhostejnosti, který byl výrazem jeho kladného vztahu ke vzniku trestněprávně významnému následku. Nezájem o realizované obchody a lhostejnost k jejich potenciálním trestněprávním důsledkům nemůže obviněného zbavit trestní odpovědnosti, neboť i tzv. bílý kůň se stává reálně statutárním orgánem se všemi povinnostmi, které mu zákon ukládá.

67. K námitce nedostatečného odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, státní zástupce uvedl, že dovolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné. Napadené rozhodnutí dostojí požadavkům § 125 tr. ř. Odvolací soud věnoval uplatněným námitkám pozornost a vysvětlil, v čem spočívá jejich irelevantnost.

68. Státní zástupce proto navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání Jana Hiekeho odmítl v neveřejném zasedání, ke kterému může přistoupit podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné podle § 265r odst. 1 písm. e) tr. ř. Současně podle § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. státní zástupce vyslovil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání učinil i jiné než navrhované rozhodnutí.

III.

69. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda jsou výše uvedená dovolání přípustná, zda byla podána včas a oprávněnými osobami, zda mají všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytují podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Přitom dospěl k následujícím závěrům:

70. Dovolání všech obviněných proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 4. 2022, sp. zn. 15 To 80/2021, jsou přípustná z hlediska ustanovení § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. ř. per analogiam, neboť soud druhého stupně z podnětu odvolání obviněných zrušil rozsudek soudu prvního stupně pouze ve výrocích o trestech jich se týkajících, o kterých poté nově rozhodl, čímž vytvořil obdobnou procesní situaci, jako by odvolání do výroku o vině zamítl. Obvinění jsou podle § 265d odst. 1 písm. c) tr. ř. osobami oprávněnými k podání dovolání (pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se jich bezprostředně dotýká). Dovolání, která splňují náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., podali prostřednictvím svých obhájců, tedy v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením.

71. Protože dovolání je možné učinit pouze z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo nutno posoudit, zda obviněnými vznesené námitky naplňují jimi uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody podle § 265b odst. 1 tr. ř.