Nejvyšší soud Usnesení občanské

30 Cdo 1970/2024

ze dne 2024-07-19
ECLI:CZ:NS:2024:30.CDO.1970.2024.1

30 Cdo 1970/2024-109

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Viktorem Sedlákem v právní věci žalobce P. B., proti žalovaným 1) České správě sociálního zabezpečení, se sídlem v Praze 5, Křížová 1292/25, 2) České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení částky 21 550 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 14 C 55/2022, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 12. 2023, č. j. 54 Co 395/2023-99, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

1. Obvodní soud pro Prahu 9 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 8. 11. 2023, č. j. 14 C 55/2022-89, zastavil řízení o dovolání podaném proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 3. 2023, č. j. 54 Co 81/2023-61 (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

2. Městský soud v Praze jako soud odvolací v záhlaví uvedeným usnesením zmíněné usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil (výrok I usnesení odvolacího soudu) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II usnesení odvolacího soudu).

3. Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, při jehož podání však nebyl zastoupen advokátem.

4. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

5. Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle odstavce 2 písm. a) tohoto ustanovení odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem, notářem, nebo osobou uvedenou v § 21, 21a, 21b, anebo v § 26a odst. 3, která má právnické vzdělání.

6. V souladu s § 241b odst. 2 o. s. ř. není-li splněna podmínka uvedená v § 241, postupuje se obdobně podle § 104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle § 238 přípustné.

7. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví (v případě neodstranění nedostatku podmínky uvedené v § 241 o. s. ř. viz též § 241b odst. 3 věta třetí a § 243c odst. 3 věta třetí o. s. ř.).1.

2. Povinné zastoupení je tedy zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze o dovolání meritorně rozhodnout.

3. Jak již bylo zmíněno, žalobce není pro dovolací řízení zastoupen advokátem nebo notářem, přičemž netvrdil ani nedoložil, že má právnické vzdělání. Poté, co o žalobcově požadavku na ustanovení zástupce z řad advokátů, jenž byl v reakci na výzvu soudu prvního stupně ze dne 5. 6. 2023, č. j. 14 C 55/2022-71, vznesen v souvislosti s dovoláním, které žalobce podal proti zmíněnému usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 3. 2023, č. j. 54 Co 81/2023-61, bylo pravomocně rozhodnuto, a to zamítavě (viz usnesení soudu prvního stupně ze dne 30.

8. 2023, č. j. 14 C 55/2022-76, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 18. 10. 2023, č. j. 54 Co 322/2023-87), soud prvního stupně v souvislosti s nyní řešeným dovoláním žalobce znovu vyzval svým usnesením ze dne 21. 2. 2024, č. j. 14 C 55/2022-102, k tomu, aby si tohoto zástupce do 15 dnů ode dne doručení zmíněného usnesení zvolil a jeho prostřednictvím též podal řádné dovolání. Žalobce však v reakci na tuto výzvu, jež mu byla doručena dne 13. 3. 2024, pouze znovu požádal, aby mu byl zástupce z řad advokátů ustanoven, a to žádostí doručenou prvostupňovému soudu dne 18.

3. 2024, jež se v podstatných částech obsahově neliší od té, kterou vznesl v předchozím případě. Učinil tak navzdory tomu, že předchozí jeho zmíněná žádost byla pravomocně zamítnuta s poukazem na zjevnou bezúspěšnost uplatňování práva, přičemž od vydání tohoto rozhodnutí nedošlo v uvedeném směru v řízení k žádné změně.

4. Přestože o posledně zmíněném žalobcově požadavku na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení již soud prvního stupně nerozhodl, tato skutečnost nebrání tomu, aby dovolací soud na nedostatek žalobcova zastoupení nyní reagoval zastavením dovolacího řízení. Vzhledem k popsané procesní situaci, jakož i s přihlédnutím k tomu, že žalobce dlouhodobě podává mimořádně vysoký počet neurčitě formulovaných žalob, v nichž po žalované České republice požaduje náhradu majetkové nebo nemajetkové újmy, přičemž v těchto řízeních přistupuje též k hojnému využívání opravných prostředků zahrnujících i četná dovolání, v souvislosti s nimiž byl k odstranění nedostatku povinného zastoupení pro dovolací řízení již mnohokrát bezúspěšně vyzýván (z celé řady rozhodnutí lze zmínit např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2298/2016, proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 5. 4. 2017, sp. zn. I. ÚS 3878/16, ze dne 5. 10. 2016, sp. zn.

30 Cdo 2349/2016, proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 8. 12. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3784/16, ze dne 7. 12. 2016, sp. zn. 30 Cdo 5518/2016, proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 10. 10. 2017, sp. zn. III. ÚS 112/17, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2017, sp. zn. 30 Cdo 624/2017, ze dne 20. 2. 2018, sp. zn. 30 Cdo 464/2018, proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. III.

ÚS 845/18, ze dne 18. 7. 2019, sp. zn. 30 Cdo 2134/2019, ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2795/2019, ze dne 9. 6. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1229/2020, ze dne 27. 1. 2021, sp. zn. 30 Cdo 3701/2020, ze dne 17. 3. 2021, sp. zn. 30 Cdo 3669/2020, ze dne 10. 8. 2022, sp. zn. 30 Cdo 1940/2022, ze dne 22. 11. 2022, sp. zn. 30 Cdo 3410/2022, nebo ze dne 5. 12. 2023, sp. zn. 30 Cdo 3608/2023), totiž k poslední žalobcově žádosti o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, jež byla soudu prvního stupně doručena dne 18.

3. 2024, nelze přihlédnout, a to v souladu s § 41 odst. 3 o. s. ř., neboť se za daných okolností jedná o zjevné zneužití tohoto procesního institutu, které dle § 2 a § 6 o. s. ř. nepožívá právní ochrany (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, a dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1882/2016, ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 25 Cdo 6075/2017, proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 28.

3. 2018, sp. zn. III. ÚS 850/18, ze dne 21. 4. 2022, sp. zn. 30 Cdo 1105/2022, ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016, a ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 32 Cdo 5201/2017). 1.

2. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že dle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod číslem 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele nevyzýval, a to pro jeho známé postoje, které v celé řadě podobných řízení zaujímá ve vztahu k plnění této povinnosti, kdy opakovaně podává bezúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1341/2020).

3. Dovolací soud tedy uzavírá, že pro nedostatek povinného zastoupení žalobce nejsou splněny podmínky pro pokračování v řízení o jeho dovolání, a proto dovolací řízení podle § 243c odst. 3 věty třetí o. s. ř. zastavil.

4. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. 7. 2024

Mgr. Viktor Sedlák předseda senátu