Nejvyšší soud

Nález pléna Ústavního soudu, kterým byla zrušena část zákona derogující ustanovení občanského zákoníku, obnovuje platnost těchto ustanovení v právním řádu od data účinnosti zrušení, a pokud jsou splně...

Pokud Ústavní soud zruší právní předpis, který zrušil určité ustanovení občanského zákoníku, dojde k obnovení platnosti tohoto ustanovení s účinností od data zrušení zrušujícího předpisu, a pokud jsou...

Nejvyšší soud České republiky je oprávněn zasáhnout do pravomocných rozhodnutí pouze prostřednictvím mimořádného opravného prostředku, přičemž neodstranitelný nedostatek funkční příslušnosti dovolacíh...

V trestním řízení lze spojit řízení týkající se stížností pro porušení zákona proti rozhodnutím státního zástupce týkajícím se téhož obviněného za účelem zrychlení a hospodárnosti řízení podle § 20 od...

K vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí věci je třeba objektivně zjistit důvod, který reálně zpochybňuje jeho schopnost nestranně a nezávisle rozhodnout, přičemž nesouhlas účastníka s postupem ...

Přikázání věci jinému soudu téhož stupně podle § 12 odst. 2 o. s. ř. je možné pouze za podmínek, kdy je zřejmé, že jiný soud projedná věc rychleji a hospodárněji, přičemž tyto důvody vhodnosti musí bý...

Písařské chyby v označení spisové značky v rozhodnutí soudu lze opravit podle § 167 odst. 2 a § 164 občanského soudního řádu, pokud se jedná o nesprávné uvedení spisové značky bez vlivu na obsah rozho...

Návrh na přikázání věci jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti lze vyhovět pouze tehdy, pokud existují závažné důvody nasvědčující tomu, že jiný soud věc projedná a rozhodne rychleji a hospodárn...

Nejvyšší soud stanoví, že při přezkumu nároku na úhradu nákladů instalace elektroměru je třeba správně rozlišovat mezi náklady na práci a materiál a nesmí dojít k nesprávnému započtení plateb za elekt...

Soudce může být vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci pouze tehdy, pokud existuje objektivně zdůvodněný důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, který vyplývá z konkrétních a zjištěných skutečností v...

Usnesení podle § 169 odst. 2 občanského soudního řádu může být vydáno bez odůvodnění, pokud jím bylo zcela vyhověno návrhu, jemuž nikdo neodporoval.

Soudy jsou příslušné projednávat a rozhodovat nároky vyplývající z pracovněprávních vztahů, i pokud nárok na náhradu škody vznikl v době trvání pracovního poměru, i když pracovní poměr k datu uplatněn...

Přikázání věci jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti lze učinit pouze tehdy, pokud okolnosti případu nasvědčují, že jiný soud věc projedná a rozhodne rychleji a hospodárněji, přičemž důvody mus...

Pokud nelze určit místní příslušnost soudu podle obvyklých kritérií (bydliště, pobyt, majetek povinného), určí místní příslušnost Nejvyšší soud podle § 11 odst. 3 občanského soudního řádu s přihlédnut...

Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu je přípustné pouze tehdy, pokud napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, což nastává při řešení právních otázek, které dosud nebyl...

Nejvyšší soud může rozhodnout o spojení věcí k společnému projednání a rozhodnutí na základě analogické aplikace ustanovení § 20 odst. 1 a § 23 odst. 3 trestního řádu, pokud to vyplývá z obsahu podané...

Soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodování věci pouze ze závažných objektivních důvodů, které zjevně brání jeho nestrannosti a nezávislosti; subjektivní pocit podjatosti účastníka bez objektivní...

Pokud nelze určit místně příslušný soud podle ustanovení § 88 písm. f) občanského soudního řádu, určí místní příslušnost Nejvyšší soud s přihlédnutím k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení.

Nejvyšší soud může na základě analogické aplikace ustanovení § 23 odst. 3 trestního řádu spojit k společnému projednání více trestních věcí, pokud to vyplývá z obsahu podaného mimořádného opravného pr...

Nejvyšší soud může na základě analogické aplikace § 23 odst. 3 trestního řádu spojit k společnému projednání a rozhodnutí více trestních věcí týkajících se téhož obviněného, pokud to vyplývá z obsahu ...