Nejvyšší soud

Návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 občanského soudního řádu je přípustný a soud jej může vyhovět bez odůvodnění, pokud mu nikdo neodporuje.

Návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 občanského soudního řádu je přípustný a soud může věc přikázat jinému soudu, pokud s tím nikdo neodporuje.

Soudce může být vyloučen z projednávání a rozhodování věci pouze tehdy, pokud existují objektivní důvody, které vzbuzují pochybnosti o jeho nepodjatosti, přičemž tyto důvody musí být konkrétně označen...

Nejvyšší soud České republiky může povolit průvoz předávané osoby územím České republiky na základě evropského zatýkacího rozkazu, pokud nejsou zjištěny právní překážky bránící průvozu, a současně můž...

Institut odporovatelnosti podle § 42a občanského zákoníku slouží k ochraně věřitele v exekučním řízení tím, že umožňuje zpochybnit právní úkon dlužníka, který zkracuje uspokojení jeho vymahatelné pohl...

Ve věcech péče o nezletilé nelze použít ustanovení § 12 odst. 2 občanského soudního řádu k přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, protože zvláštní ustanovení § 177 odst. 2 občanského soudního...

Povolení průvozu předávané osoby územím České republiky pro účely výkonu trestu odnětí svobody v jiném členském státě EU je možné, pokud nejsou zjištěny právní překážky podle vnitrostátní úpravy a je ...

Při povolení průvozu předávaných osob územím České republiky na základě evropského zatýkacího rozkazu je třeba ověřit splnění podmínek stanovených vnitrostátní právní úpravou, zejména že předávané oso...

Dovolání není přípustné ve věcech mezinárodních únosů dětí podle mezinárodní smlouvy nebo přímo použitelného předpisu Evropských společenství, a to i proti rozhodnutím odvolacího soudu o návrhu na nař...

Přikázání věci k projednání a rozhodnutí jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 občanského soudního řádu je přípustné, pokud návrhu nikdo neodporuje a není proti němu přípustný opravný pro...

Dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) a c) občanského soudního řádu, pokud rozhodnutí odvolacího soudu není v rozporu s ustálenou judikaturou a nemá zá...

Porušení pracovní povinnosti zaměstnance může být důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru nebo k výpovědi jen tehdy, pokud je porušení zaviněné a dosahuje určité intenzity (zvlášť hrubý způsob,...

Dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu je přípustné pouze tehdy, pokud rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, nikoli n...

V dovolacím řízení nelze přezkoumávat skutková zjištění soudů nižších stupňů ani hodnotit důkazy, pokud nejsou v extrémním rozporu s právním posouzením skutku; dovolání lze podat pouze z důvodů nesprá...

Dovolání v trestním řízení lze podat pouze z důvodů výslovně stanovených v § 265b odst. 1 tr. ř., přičemž námitky proti skutkovým zjištěním soudů a hodnocení důkazů nespadá do dovolacích důvodů a nelz...

Věcná příslušnost krajského soudu v prvním stupni podle § 17 odst. 1 písm. b) trestního řádu je dána pouze tehdy, pokud trestný čin byl spáchán s využitím speciálních vlastností směnek jako zvláštních...

V řízení o dědictví, pokud účastník zpochybní platnost závěti tvrzením o neplatnosti právního úkonu (např. že závěť byla sepsána pod nátlakem), ale nevylíčí rozhodné skutečnosti a neoznačí důkazy k pr...

Dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, které potvrzuje rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé bez jeho zrušení, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) a c) o. s. ř., pokud napadené rozho...

Dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu je přípustné pouze v případě nesprávného hmotně právního posouzení skutku, nikoli pro nesprávné hodnocení důkazů nebo vadná skutková zjištění, kte...

Právo na uveřejnění odpovědi podle § 10 odst. 1 a 2 zákona o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku lze uplatnit pouze tehdy, pokud odpověď obsahuje vlastní skutková tvrzení dotčené os...