Nejvyšší soud

Dovolání je nepřípustné, pokud nesměřuje proti usnesením uvedeným v § 238a občanského soudního řádu a není přípustné podle § 237 o. s. ř.; platnost usnesení valné hromady nebo rozhodnutí jediného spol...

Dovolání je přípustné pouze tehdy, pokud v něm dovolatel konkrétně vymezí, která otázka hmotného nebo procesního práva je předmětem sporu a od jaké ustálené rozhodovací praxe se odvolací soud odchýlil...

Dovolání není přípustné, pokud námitky nesměřují proti otázce hmotného nebo procesního práva, na jejímž vyřešení závisí napadené rozhodnutí, a pokud dovolání neobsahuje argumentaci zakládající jeho př...

Procesní rozhodnutí o odmítnutí dovolání nepřináší meritorní právní závěr, pokud není spojeno s posouzením zásadní otázky právní povahy.

Dovolání proti měnícímu výroku o věci samé není přípustné podle § 237 o.s.ř., přičemž hodnocení důkazů odvolacím soudem na základě zásady volného hodnocení důkazů podle § 132 o.s.ř. není dovolacím dův...

Při určení výše bezdůvodného obohacení za neoprávněné užití autorských děl kolektivním správcem je třeba vycházet z obvyklé autorské odměny, která se v zásadě odvozuje od sazebníku kolektivního správc...

Pro posouzení trestného činu loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku je rozhodující, že pachatel použil násilí nebo pohrůžku bezprostředního násilí k překonání kladeného nebo očekávaného odporu...

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu je dán pouze tehdy, pokud napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném výkladu a použití hmotného práva, nikoli na nesprávném hodnocení důkazů ...

Při ukládání peněžitého trestu je soud povinen řádně zjistit majetkové poměry obviněného a nesmí uložit peněžitý trest, pokud je zřejmé, že by byl nedobytný; nedostatečné zjištění těchto poměrů a ulož...

Dovolání v trestním řízení je mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně stanovených procesních a hmotněprávních vad, nikoli k přezkoumání skutkových zjištění či hodnocení důkazů; při ...

Dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu lze uplatnit pouze v případě nesprávného právního posouzení skutku nebo jiného nesprávného hmotně právního posouzení, nikoli k přezkoumání skutkových zj...

Při přezkumu dovolání podaného z důvodu nesprávného právního posouzení skutku podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu je Nejvyšší soud vázán skutkovými zjištěními soudu prvního stupně a nesmí měn...

Řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytne osobě, která utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, se dopu...

Účet založený správcem podniku podle § 338k odst. 1 občanského soudního řádu ve znění do 31. 12. 2012 je součástí majetku podniku a slouží k jeho provozování, a proto po zastavení exekuce správce podn...

Dovolání v trestním řízení lze podat pouze z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 trestního řádu, přičemž dovolací soud přezkoumává pouze správnost hmotněprávního posouzení skutku a nesmí měnit skutková ...

Dovolací řízení se zastavuje, pokud dovolatel vzal dovolání zpět podle § 243c odst. 3 občanského soudního řádu, a výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn.

Odvolací soud musí při zastavení trestního stíhání přesně uvést konkrétní zákonné ustanovení, které zakládá podmínky pro zastavení, a nelze zastavit trestní stíhání pouze na základě obecného ustanoven...

Při posuzování příčinné souvislosti mezi jednáním řidiče a následkem dopravní nehody nelze po účastníkovi silničního provozu spravedlivě požadovat, aby bez dalšího předpokládal porušení pravidel jiným...

Pro naplnění skutkové podstaty trestného činu vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku je nezbytné, aby pachatel neoprávněně pohrůžkou jiné těžké újmy nutil jinou osobu k určitému jednání, přičemž po...

V dovolacím řízení podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu není přípustné přezkoumávat skutková zjištění soudů nižších stupňů ani hodnotit důkazy znovu; dovolání lze opřít pouze o nesprávné právní poso...