Nejvyšší soud

Dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu není přípustné, pokud se týká peněžitého plnění nepřevyšujícího zákonem stanovený limit (20.000 Kč v neobchodních věcech), a to i v případě, že dovolání směř...

Dovolání musí být podáno osobou s právnickým vzděláním nebo zastoupeno advokátem či notářem; nesplnění této podmínky dovolacího řízení vede k zastavení řízení bez meritorního rozhodnutí.

Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu je přípustné pouze tehdy, pokud se týká právní otázky zásadního významu a nelze dovoláním přezkoumávat skutková zjištění ani vady řízení, které nejsou právní p...

Rozhodnutí o přikázání věci jinému soudu podle § 12 odst. 2 občanského soudního řádu je možné vydat bez odůvodnění, pokud je zcela vyhověno návrhu, jemuž nikdo neodporuje.

Pokud dovolatel vezme dovolání zcela zpět před rozhodnutím o něm a před doložením kvalifikovaného zastoupení, dovolací soud řízení zastaví podle § 243b odst. 5 věty druhé o.s.ř.

Dovolání lze odmítnout jako zjevně neopodstatněné, pokud uplatněné dovolací důvody nejsou naplněny, přičemž i porušení práva na obhajobu v přípravném řízení může být napraveno opakováním řízení v soul...

Dovolání lze podat pouze z právních důvodů, zejména z nesprávného právního posouzení skutku, nikoli však z vad skutkových, jako je nesprávné hodnocení důkazů nebo neúplnost dokazování; skutkové námitk...

Pokud jsou soudci příslušného soudu vyloučeni z projednání věci pro svůj vztah k účastníkům řízení, je třeba projednání věci přikázat jinému soudu téhož stupně podle ustanovení § 12 odst. 1 občanského...

Při přezkoumání rozhodnutí orgánu důchodového pojištění z důvodu zdravotních je možné přikázat věc k projednání jinému krajskému soudu než tomu, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, pokud je to vzh...

Dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu musí být podáno včas a dovolatel musí být zastoupen advokátem, pokud nemá právnické vzdělání; nedostatek povinného zastoupení je odstranitelné procesní vada,...

Dovolání není přípustné, pokud nesplňuje podmínky stanovené v § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu, a v takovém případě usnesení Nejvyššího soudu neobsahuje odůvodnění podle § 243c odst. 2 ...

Dovolání musí být podáno ve lhůtě stanovené zákonem, která začíná běžet ode dne doručení rozhodnutí poslednímu z oprávněných osob (obviněnému, jeho obhájci nebo zákonnému zástupci); pokud je dovolání ...

Pro podání dovolání jako mimořádného opravného prostředku je nezbytné, aby dovolatel měl právnické vzdělání nebo byl zastoupen advokátem či jinou osobou s právnickým vzděláním; nedostatek této podmínk...

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti rozhodnutí odvolacího soudu, nikoli proti rozhodnutí soudu prvního stupně; podání dovolání přímo proti rozhodnutí soudu prvního stupně je procesní vad...

Podle ustanovení § 169 odst. 2 občanského soudního řádu lze věc přikázat k projednání a rozhodnutí jinému soudu z důvodu vhodnosti, přičemž takové usnesení nevyžaduje odůvodnění a proti němu není příp...

Dovolání není přípustné, pokud napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam podle ustanovení § 237 odst.1 písm.b) a písm.c) o.s.ř., zejména pokud dovolací důvod podle...

Nájemní smlouva, která svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo obchází zákon či se příčí zájmům společnosti podle § 39 občanského zákoníku, je absolutně neplatným právním úkonem; uzavření nové n...

Dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu je přípustné pouze tehdy, pokud napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení, ...

Rozhodnutí o přikázání věci jinému soudu podle § 12 odst. 2 občanského soudního řádu nevyžaduje odůvodnění, pokud je návrhu zcela vyhověno a nikdo proti němu nevznáší odpor.

Návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodů vhodnosti podle § 12 odst. 2 o.s.ř. lze zamítnout, pokud nejsou splněny podmínky procesního urychlení řízení nebo osobních poměrů účastníků řízení, které ...