Pracovní právo

V občanském soudním řízení je zásadou přímosti, že soud musí provést důkaz výslechem svědka, který přímo vnímal prokazovanou skutečnost, pokud účastník řízení popírá pravdivost jeho výpovědi zaznamena...

Oduznání nemoci z povolání podle vyhlášky o posuzování nemoci z povolání samo o sobě nepředstavuje podstatnou změnu poměrů vedoucí ke zániku nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní...

Zrušení pracovního poměru ve zkušební době musí být posuzováno s ohledem na zákaz diskriminace; zaměstnanec musí prokázat, že byl znevýhodněn diskriminačním důvodem, přičemž motivace zaměstnavatele se...

Dovolání není přípustné, pokud napadené rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací prax...

Pohyblivá složka mzdy, jejíž výše je určena na základě objektivně měřitelných kritérií a zároveň podmíněna dodržováním pracovních povinností zaměstnance, může být považována za nárokovou složku mzdy, ...

Pro platnost výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce je rozhodující, že zaměstnavatel přijal skutečné rozhodnutí o organizační změně, které vedlo k nadbytečnosti zaměstnance, p...

Dovolání je přípustné pouze tehdy, pokud v něm dovolatel konkrétně vymezí důvody přípustnosti podle zákonných ustanovení, zejména uvede, v čem spočívá odchylka od ustálené rozhodovací praxe nebo novos...

Dovolací řízení se zastavuje, pokud je dovolání v celém rozsahu vzato zpět, přičemž v takovém případě není účastníkům přiznána náhrada nákladů dovolacího řízení.

Žaloba o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru musí být podána do dvou měsíců ode dne skončení pracovního poměru, jinak právo na určení neplatnosti zaniká a soud se již nemůže zabývat platnos...

Při posuzování rovného odměňování podle § 110 zákoníku práce lze srovnávat zaměstnance, kteří vykonávali stejnou nebo srovnatelnou práci či práci stejné hodnoty, i když pracovali v různém časovém obdo...

Ústavní soud přezkoumává rozhodnutí obecných soudů pouze z hlediska porušení základních práv účastníků řízení a nezasahuje do hodnocení důkazů ani výkladu podústavního práva, pokud nejsou skutková zji...

Předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele za náhradu škody při pracovním úrazu jsou splněny, pokud došlo k pracovnímu úrazu, vznikla škoda a existuje příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem ...

Ústavní soud není další instancí v běžném soudním řízení a jeho úkolem je přezkoumat pouze ústavnost soudních rozhodnutí a řízení, přičemž zásah do rozhodování obecných soudů je přípustný pouze při zj...

Dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu není přípustné, pokud napadené rozhodnutí neobsahuje nezodpovězenou nebo rozdílně posuzovanou právní otázku hmotného či procesního práva, a pokud se odvolací...

Zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy podle § 208 zákoníku práce za dobu, kdy mu zaměstnavatel nepřiděluje práci v důsledku neplatného rozvázání pracovního poměru, přičemž tento nárok nelze snížit ani ...

Dovolání jako mimořádný opravný prostředek musí obsahovat konkrétní a způsobilé vymezení důvodů své přípustnosti podle zákonných ustanovení, zejména musí jasně identifikovat právní otázky, na kterých ...

Ústavní soud nepřezkoumává hodnocení důkazů civilními soudy, pokud nedojde k extrémnímu nesouladu mezi důkazy a skutkovými zjištěními nebo k svévoli, a potvrzuje, že v pracovněprávních sporech nese za...

Dovolání lze podat pouze proti rozhodnutí odvolacího soudu, nikoli proti rozhodnutí soudu prvního stupně; přiměřené snížení náhrady mzdy podle § 69 odst. 2 zákoníku práce je možné pouze tehdy, pokud z...

Dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není přípustné, pokud zákon výslovně nepřipouští dovolání proti takovému rozhodnutí, a nedostatek funkční příslušnosti dovolacího soudu je neodstraniteln...

Dovolání je přípustné pouze tehdy, pokud účastníkovi vznikla rozhodnutím odvolacího soudu určitá újma, kterou lze odstranit rozhodnutím dovolacího soudu, a pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení...