Nejvyšší soud

Přikázání věci k projednání a rozhodnutí jinému soudu je možné podle § 169 odst. 2 občanského soudního řádu.

Právo nájmu bytu podle § 706 odst. 1 občanského zákoníku může vzniknout pouze osobě, která vedla s původním nájemcem společnou domácnost trvalého charakteru a neměla vlastní byt ke dni úmrtí nájemce; ...

Dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu musí být podáno ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí u soudu prvního stupně; zmeškání této lhůty nelze prominout a dovolání podané opoždě...

Lhůta k podání dovolání je procesní lhůtou zákonnou, jejíž zmeškání nelze prominout, a dovolání podané po uplynutí této lhůty je nepřípustné, pokud Nejvyšší soud nerozhodne, že napadené rozhodnutí má ...

Zástavní právo může vzniknout i k ideální části nemovité věci, pokud je tato věc ve výlučném vlastnictví jedné osoby, neboť vlastník má právo s věcí nakládat i částečně a může ji dát do zástavy v rozs...

Dovolání proti rozhodnutí o povolení nebo nepovolení obnovy řízení není rozhodnutím ve věci samé a není přípustné, pokud není založeno na hrubých vadách řízení, které činí rozhodnutí odvolacího soudu ...

Dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o nařízení výkonu rozhodnutí, je přípustné pouze tehdy, pokud má napadené rozhodnutí po právní stránce zás...

Procesní rozhodnutí bez meritorního právního závěru.

Procesní rozhodnutí bez meritorního právního závěru.

Dovolání není přípustné, pokud napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam, zejména pokud odvolací soud vyřešil právní otázku v souladu s konstantní judikaturou.

Dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu musí být podáno v zákonem stanovené lhůtě, jejíž zmeškání nelze prominout, a pokud je dovolání opožděné, je třeba jej odmítnout bez dalšího přezkumu věci.

Dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vydanému po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednává a rozhoduje podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 1.1.2001, přič...

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, nikoli k revizi skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně; dovolací soud není...

Dovolání může podat pouze účastník původního řízení, nikoli jeho právní nástupce, pokud nedošlo k procesnímu nástupnictví schválenému soudem před vydáním rozhodnutí; procesní nástupnictví při singulár...

Dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu lze uplatnit pouze proti nesprávnému právnímu posouzení skutku, nikoli proti nesprávným skutkovým zjištěním nebo hodnocení důkazů, na jejichž zákl...

Dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu je přípustné pouze tehdy, pokud se dovolací důvod týká nesprávného právního posouzení skutku nebo jiného nesprávného hmotně právního posouzení, ni...

Pro trestný čin podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod podle § 198a odst. 1 trestního zákona je nezbytné, aby jednání pachatele bylo veřejné, což znamená, že p...

Soudce není vyloučen z projednání věci z důvodu námitky podjatosti, pokud pochybnosti o jeho nepodjatosti nevznikají z jeho poměru k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, a nelze za důvod k vyloučen...

Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu, pokud soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku pouze prot...

Dovolání je přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu pouze v případech taxativně vymezených v občanském soudním řádu, zejména pokud odvolací soud vysloví přípustnost dovolání z důvodu zásadního prá...