Pracovní právo

Za účinnosti zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, bylo možné platně sjednat v pracovní smlouvě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem další zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy, přičemž takové ujedn...

Platnost právního jednání, včetně výpovědi dohody o pracovní činnosti, je třeba posuzovat k okamžiku jeho učinění, a pokud zaměstnavatel neznal zdravotní postižení zaměstnance v době rozhodnutí o výpo...

Zaměstnavatel má podle § 101 odst. 5 zákoníku práce povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci všem fyzickým osobám, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích, včetně osob sam...

Ústavní soud není další přezkumnou instancí pro hodnocení skutkového stavu a výkladu podústavního práva, jeho pravomoc spočívá pouze v přezkumu dodržení ústavněprávních principů; odmítnutí dovolání Ne...

Ústavní soud stanoví, že odmítnutí ústavní stížnosti proti rozhodnutí Nejvyššího soudu v otázce odškodnění za neuzavření veřejnoprávní smlouvy o vymezení chráněného pracovního místa je v souladu s Úst...

Ústavní soud zasahuje do rozhodovací činnosti obecných soudů pouze tehdy, pokud jejich rozhodnutí porušuje ústavně zaručená základní práva či svobody, požadavky řádného procesu nebo obecně sdílené zás...

Dovolání není přípustné, pokud dovolatel předkládá vlastní skutkové závěry odlišné od skutkových zjištění odvolacího soudu, neboť dovolací přezkum je vyhrazen výlučně otázkám právním a skutkové námitk...

Dovolání není přípustné, pokud dovolatel pouze zpochybňuje skutkový stav zjištěný soudy nižších stupňů nebo způsob hodnocení důkazů, přičemž dovolací přezkum je vyhrazen výlučně otázkám právním a nelz...

Dovolání je nepřípustné, pokud není splněn některý z předpokladů přípustnosti podle § 237 o. s. ř., zejména pokud dovolatel zpochybňuje pouze část rozhodnutí odvolacího soudu, zatímco rozhodnutí je za...

Předpokladem odpovědnosti zaměstnavatele za škodu vzniklou pracovním úrazem je současné splnění všech tří podmínek: existence pracovního úrazu, vznik škody a příčinná souvislost mezi nimi; žalobce má ...

Dovolání není přípustné, pokud dovolatel nezakládá přípustnost dovolání na otázce právní, která by byla dosud nevyřešená, rozhodována rozdílně nebo by se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací...

Žaloba o určení podle ustanovení § 80 občanského soudního řádu má preventivní povahu a je přípustná zejména tehdy, pokud je naléhavý právní zájem na určení právního vztahu nebo práva, které by bez toh...

Dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu není přípustné, pokud napadené rozhodnutí nezávisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené...

Ústavní soud vyložil, že právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je porušeno, pokud soudy v civilním pracovněprávním sporu svévolně vykládají a aplikují institut ...

Právní jednání učiněné pod vlivem bezprávné výhrůžky a psychického nátlaku je neplatné, neboť takové jednání postrádá svobodnou vůli účastníka, a námitka neplatnosti takového právního jednání není v r...

Dovolací řízení je třeba zastavit, pokud není zaplacen soudní poplatek za dovolání ve stanovené lhůtě, a to i přes výzvu soudu; v takovém případě nelze pokračovat v řízení o dovolání.

Při vydání rozsudku pro uznání na základě fikce podle § 114b odst. 5 ve spojení s § 153a odst. 3 občanského soudního řádu je třeba zacházet velmi citlivě, protože tento institut výrazně omezuje proces...

Dovolací soud může odložit právní moc nebo vykonatelnost rozhodnutí odvolacího soudu, pokud by neprodleným výkonem rozhodnutí hrozila dovolateli závažná újma nebo by byl závažně ohrožen ve svých práve...

Ústavní soud přezkoumává ústavnost soudních rozhodnutí a řízení, které jim předcházelo, nikoli věcnou správnost či přehodnocování důkazů, přičemž znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků, kte...

Dovolání je přípustné pouze proti rozhodnutím odvolacího soudu a musí splňovat zákonné předpoklady přípustnosti podle § 237 o. s. ř.; dovolací soud nesmí přezkoumávat skutková zjištění odvolacího soud...