Nejvyšší soud

Dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu lze uplatnit pouze tehdy, pokud se namítá nesprávné právní posouzení skutku tak, jak byl soudem zjištěn, nikoli nesprávnost skutkových zjištění, h...

Pro naplnění znaku veřejnosti trestného činu výtržnictví podle § 202 odst. 1 trestního zákona je nezbytné, aby byly přítomny alespoň tři osoby, které jsou způsobilé vnímat pachatelovo výtržnické jedná...

Trestný čin poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku je naplněn, pokud dlužník odstraní část svého majetku tak, že znemožní uspokojení věřitele z tohoto majetku, přičemž dl...

Nepřípustnost trestního stíhání je taxativně vymezena v § 11 odst. 1 trestního řádu a nelze ji zaměňovat se zákonností nebo věcnou opodstatněností trestního stíhání; dovolání lze uplatnit pouze z důvo...

Nepřítomnost obhájce při úkonech prováděných před zahájením trestního stíhání neznamená porušení práva na obhajobu, pokud byl obhájce ustanoven od okamžiku zahájení trestního stíhání; podnikání vykoná...

Trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 tr. zák. je spáchán tehdy, pokud pachatel způsobí škodu porušením povinnosti spravovat cizí majetek, přičemž škoda nemá odpovída...

Nejde o trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle § 147 odst. 1 tr. zák., jestliže plátce daně v rozhod...

Nepřímý úmysl pachatele trestného činu je dán tehdy, pokud pachatel věděl, že svým jednáním může způsobit smrtelný následek, a pro případ, že jej způsobí, byl s tím srozuměn; při posuzování nepřímého ...

Soud je povinen při rozhodování o nařízení výkonu podmíněného trestu odnětí svobody postupovat na základě platného a existujícího rozsudku, přičemž musí řádně zjistit skutkový stav bez důvodných pochy...

Pro trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1 trestního zákoníku je nezbytné prokázat úmyslné zavinění pachatele, přičemž úmysl musí zahrnovat i porušení povinnos...

Podle § 35 odst. 2 trestního zákona soud uloží souhrnný trest za trestný čin spáchaný dříve, než byl vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný trestný čin, přičemž zruší výrok o trestu uloženém dřívějším r...

Dovolání lze podat pouze proti pravomocnému rozhodnutí soudu druhého stupně; dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně je nepřípustné.

Dovolání lze odmítnout, pokud je podáno z jiného důvodu, než je zákonem stanovený dovolací důvod, nebo je zjevně neopodstatněné; nutná obhajoba podle § 36 trestního řádu je dána pouze tehdy, pokud sou...

Za pornografické dílo zobrazující dítě (tj. osobu mladší osmnácti let) ve smyslu ustanovení § 205 odst. 1 písm. a) tr. zák. lze pokládat např. snímky obnažených dětí v polohách vyzývavě předvádějících...

Pro naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu je rozhodující, že pachatel jednal s vědomím, že nemá dostatek finančních prostředků na úhradu odebraného zboží a úhradu vázal na nejistou budoucí...

Trestného činu zpronevěry se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu velkého rozsahu; oprávnění statutárního orgánu disponovat s finančními p...

Dovolání lze opírat pouze o námitky hmotně právní povahy, zejména o nesprávné právní posouzení skutku, nikoli o námitky skutkové směřující proti správnosti a úplnosti skutkového stavu nebo hodnocení d...

Dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu lze opírat pouze o námitky nesprávné právní kvalifikace skutku, nikoli o námitky nesprávnosti skutkových zjištění nebo hodnocení důkazů, a pokud d...

Dovolací soud nepřezkoumává správnost skutkových zjištění a hodnocení důkazů, ale pouze právní posouzení skutku tak, jak byl soudy zjištěn; dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je přípustné p...

Dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu lze podat pouze z důvodu nesprávného hmotněprávního posouzení skutku, tedy právní vady ve vztahu ke kvalifikaci skutkového stavu zjištěného soudem...