Nejvyšší soud

Dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g), h) a m) trestního řádu lze odmítnout, pokud rozhodná skutková zjištění nejsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, soudy správně aplikovaly hmotné p...

Dovolání je přípustné pouze tehdy, pokud napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, která nebyla dosud dovolacím soudem vyřešena, odchyluje se od us...

Zpětvzetí dovolání podle § 243c odst. 3 věta druhá o. s. ř. vede k zastavení dovolacího řízení, přičemž soud posuzuje úkon podle jeho obsahu bez ohledu na nesprávné označení úkonu.

Pojem stavby v občanském právu je třeba vykládat staticky jako samostatnou věc způsobilou být předmětem vlastnických práv, přičemž rozhodující je individuální posouzení konkrétního stavebního díla pod...

Dovolání lze podat pouze z taxativně vymezených důvodů uvedených v § 265b trestního řádu, přičemž dovolací soud přezkoumává skutková zjištění pouze v případě zásadních vad, jako je zjevný rozpor mezi ...

Dovolání je přípustné pouze tehdy, pokud účastníkovi rozhodnutím odvolacího soudu vznikla procesní újma, kterou lze odstranit zrušením nebo změnou tohoto rozhodnutí; nesmí být podáno pouze proti důvod...

Dovolání lze odmítnout, pokud námitky dovolatele nesplňují zákonné důvody dovolání, zejména pokud neprokážou zjevný rozpor skutkových zjištění s obsahem provedených důkazů nebo nesprávné právní posouz...

Dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu není přípustné, pokud nejsou splněny zákonné podmínky přípustnosti dovolání podle § 237 občanského soudního řádu, zejména pokud napadené rozhodnutí neodchylu...

V trestním řízení je nezbytné zajistit obviněnému právo na obhajobu tím, že pokud je obviněný ve výkonu trestu odnětí svobody, musí mít obhájce již v přípravném řízení a při veřejném zasedání o odvolá...

Dovolání je přípustné pouze tehdy, pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací...

Při výkladu právních jednání je třeba upřednostnit skutečnou vůli (úmysl) jednajícího, která byla nebo musela být známa adresátovi, před pouhým gramatickým výkladem projevu vůle; soud je povinen zjišť...

Dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není přípustné z důvodu neexistence funkční příslušnosti dovolacího soudu k jeho přezkumu; přípustnost dovolání je vymezena výhradně ustanovením § 237 ob...

Dovolání není přípustné, pokud dovolatel zakládá nesprávnost právního posouzení na vlastních skutkových závěrech odlišných od skutkových závěrů odvolacího soudu, zejména pokud jde o hodnocení důkazů a...

V trestním řízení lze právní kvalifikaci skutku rozšířit v odvolacím řízení i o trestný čin maření spravedlnosti podle § 347a trestního zákoníku, pokud jednání spočívá v předložení padělaných nebo poz...

Při rozhodování o procesním nástupnictví podle § 107a občanského soudního řádu je soud povinen před vydáním usnesení zkoumat splnění podmínek řízení, zejména zda žalobu podala osoba oprávněná zastupov...

Excindační žalobě lze vyhovět, pokud označený majetek byl insolvenčním správcem zahrnut do majetkové podstaty, žaloba byla podána oprávněnou osobou v zákonné lhůtě proti insolvenčnímu správci během tr...

Dovolání není přípustné, pokud napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného práva, přičemž soudy nižších stupňů správně aplikovaly ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu týka...

Při určení místní příslušnosti exekučního soudu v případě, kdy povinný nemá v České republice místo trvalého pobytu ani pobyt cizince a není možné zjistit jeho majetek, je třeba přihlédnout k zásadě h...

Dovolání je přípustné pouze tehdy, pokud námitky dovolatele odpovídají zákonným dovolacím důvodům uvedeným v § 265b trestního řádu a jsou řádně a konkrétně odůvodněny; nesplnění této podmínky vede k o...

Dovolání je přípustné pouze tehdy, pokud dovolatel v dovolání jasně vymezí, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dle § 237 o. s. ř., zejména kterou otázku hmotného nebo procesního práva pov...