Trestní právo

Pro naplnění subjektivní stránky přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 trestního zákoníku je třeba prokázat úmyslné zavinění pachatele, které zahrnuje vědomost o po...

Ústavní soud přezkoumává rozhodnutí obecných soudů pouze z hlediska extrémního nesouladu právních závěrů se skutkovým stavem a ústavní konformity interpretace práva, nikoli jako další instanční soud.

Dovolání lze odmítnout, pokud námitky obviněného spočívají pouze v nesouhlasu s hodnocením důkazů a skutkovými zjištěními soudů nižších instancí, aniž by byl naplněn některý z taxativně vymezených dov...

Na základě § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, lze na pravomocné odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu EU hledět jako na odsouzení soudem České republiky,...

Ústavní soud nezasahuje do rozhodovací činnosti obecných soudů, pokud nebylo porušeno ústavně zaručené základní právo nebo svoboda, a v případě napadených rozhodnutí trestního řízení nebylo shledáno p...

Nahrazení vazby alternativními opatřeními podle § 73 odst. 1 a § 73a trestního řádu je fakultativní a závisí na uvážení soudu, který musí posoudit, zda tato opatření adekvátně vyvažují důvody vazby uv...

Podle § 4a odst. 3 zákona o Rejstříku trestů se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu EU hledí jako na odsouzení soudem České republiky, pokud se týká činu, který je trestn...

Podle § 4a odst. 3 zákona o Rejstříku trestů se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu EU hledí jako na odsouzení soudem České republiky pouze tehdy, pokud se týká činu, kte...

Podle § 4a odst. 3 zákona o Rejstříku trestů se na pravomocné odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se t...

Nahrazení vazby dohledem probačního úředníka, včetně kombinace s elektronickou kontrolou, je možné pouze tehdy, pokud tato opatření svým účinkem adekvátně vyvažují existenci vazebních důvodů uvedených...

Dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) a h) trestního řádu lze uplatnit pouze tehdy, pokud jsou napadená skutková zjištění ve zjevném rozporu s obsahem důkazů, jsou založena na procesně nepoužitelných...

Ústavní soud není oprávněn přezkoumávat skutková zjištění obecných soudů, pokud nedošlo k porušení ústavně zaručených práv stěžovatele, a v řízení o ústavní stížnosti zasahuje pouze při zjevném poruše...

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb. se na pravomocné odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu EU hledí jako na odsouzení soudem České republiky, pokud se týká činu trestnéh...

Neexistuje ústavně zaručené právo na podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody; posouzení splnění zákonných podmínek je v kompetenci trestních soudů, které mají široký prostor pro uvážení, a...

Soudce je vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení, pokud existují pochybnosti o jeho nestrannosti vyplývající z jeho osobního vztahu k obhájci osoby, jíž se řízení přímo dotýká, a v takovém přípa...

Ústavní soud není další instancí v soudní soustavě a jeho úkolem není přezkoumávat běžnou zákonnost rozhodnutí obecných soudů, ale pouze chránit ústavnost; zásah je přípustný jen při závažném porušení...

Ústavní soud zasahuje do pravomocných rozhodnutí obecných soudů pouze tehdy, byla-li porušena ústavně zaručená základní práva stěžovatele; námitky týkající se promlčení nároku na náhradu škody v trest...

Ústavní stížnost musí být podána osobou řádně zastoupenou advokátem a bez přiložení speciální plné moci pro advokáta je ústavní stížnost nepřípustná.

Dovolání je zjevně neopodstatněné, pokud dovolatel pouze opakuje námitky již projednané a vyřešené soudy nižších stupňů, a soud není povinen provádět důkazy, které jsou nadbytečné, duplicitní nebo ire...

Dovolání obviněného lze odmítnout jako zjevně neopodstatněné, pokud námitky dovolatele spočívají převážně v polemice se skutkovými zjištěními a hodnocením důkazů soudů nižších stupňů, které provedly d...