Nejvyšší soud

Dovolání je přípustné pouze tehdy, pokud rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe...

Akcionář se může domáhat vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady pouze z důvodů uplatněných formou protestu na valné hromadě, pokud se valné hromady zúčastnil, nebo pokud se nezúčastnil z vážných...

Dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není přípustné, pokud zákon výslovně nestanoví jinak, a pokud je podáno proti takovému rozhodnutí, které není dovoláním přezkoumatelné, Nejvyšší soud říz...

Podle § 169 odst. 2 občanského soudního řádu může Nejvyšší soud rozhodnout o přikázání věci k jinému soudu z důvodu vhodnosti bez odůvodnění, pokud návrhu nikdo neodporuje.

Dovolání je přípustné pouze tehdy, pokud v něm dovolatel jasně vymezí, které zákonné podmínky přípustnosti podle § 237 občanského soudního řádu jsou splněny, a pokud je z dovolání patrné, o kterou otá...

Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a zákona o soudech a soudcích musí obsahovat přesné označení procesního úkonu, v němž jsou spatřovány průtahy, a důvody těchto průtahů; po...

Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a zákona o soudech a soudcích lze zamítnout, pokud soud, vůči němuž návrh směřuje, již procesní úkon učinil, nebo pokud není nepochybně po...

Dovolání proti usnesení o nákladech řízení státu není přípustné podle § 238 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu, a proto je Nejvyšší soud takové dovolání oprávněně odmítá.

Přihláška pohledávky v insolvenčním řízení musí obsahovat dostatečné skutkové vymezení důvodu jejího vzniku tak, aby bylo možné jednoznačně identifikovat skutek, na jehož základě pohledávka vznikla; n...

Žaloba musí obsahovat vylíčení rozhodujících skutečností tak, aby bylo možné jednoznačně určit skutkový děj, na jehož základě se nárok uplatňuje, přičemž nedostatek těchto náležitostí brání pokračován...

Podle § 275 odst. 4 věta druhá trestního řádu může Nejvyšší soud přerušit výkon trestu odnětí svobody až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona, pokud ministr spravedlnosti navrhne odložení neb...

Pokud nelze před zahájením exekučního řízení určit místní příslušnost exekučního soudu podle místa trvalého pobytu, pobytu cizince nebo majetku povinného na území České republiky, určí místně příslušn...

Dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu lze uplatnit pouze proti nesprávnému právnímu posouzení skutku nebo jinému nesprávnému hmotněprávnímu posouzení, nikoliv proti skutkovým zjištěním...

Dovolání je přípustné pouze tehdy, pokud napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodov...

Pokračování v trestném činu je definováno jako soubor dílčích útoků vedených jednotným záměrem, které naplňují stejnou skutkovou podstatu, jsou spojeny podobným způsobem provedení a blízkou časovou a ...

Podle § 275 odst. 4 trestního řádu může Nejvyšší soud přerušit výkon trestu odnětí svobody do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona, pokud existují opodstatněné pochybnosti o správnosti napadenéh...

Místní příslušnost soudu je podmínkou, za níž může soud rozhodnout ve věci samé, a její nedostatek lze zkoumat pouze včas podle § 105 odst. 1 o. s. ř.; věcná legitimace účastníků není podmínkou řízení...

Insolvenční návrh musí obsahovat konkrétní a dostatečně určité tvrzení o splatnosti pohledávky insolvenčního navrhovatele, neboť existence splatné pohledávky zakládá jeho aktivní legitimaci podat inso...

Pro účely odporu právních úkonů dlužníka zkracujících uspokojení věřitelů podle § 42a občanského zákoníku je nezbytné, aby osoby blízké byly v bezprostředním vztahu, a pouhá personální provázanost prá...

Nejvyšší soud není věcně příslušný rozhodovat ve věcech, které mu nejsou zákonem svěřeny jako soudu prvního stupně, a v takových případech podle § 104a odst. 4 občanského soudního řádu určuje, které o...