Nejvyšší soud

Dovolání není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek, a nesprávné poučení o přípustnosti dovolání tot...

Při výkladu jednostranného právního jednání zaměstnavatele, kterým je mzdový výměr, je rozhodující úmysl zaměstnavatele známý nebo předpokládaný adresátovi, přičemž pokud nelze úmysl zjistit, použije ...

Veřejné zasedání odvolacího soudu lze konat v nepřítomnosti obviněného, pokud jeho přítomnost není zákonně vyžadována, zejména pokud obviněný není ve vazbě nebo ve výkonu trestu a nebyl k veřejnému za...

Dovolání jako mimořádný opravný prostředek musí obsahovat konkrétní a způsobilé vymezení důvodů své přípustnosti podle zákonných ustanovení, zejména § 237 a § 241a odst. 2 o. s. ř., přičemž skutkové n...

Přikázání věci jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 občanského soudního řádu je výjimečné a lze jej povolit pouze tehdy, pokud okolnosti umožní hospodárnější, rychlejší a sp...

V řízení o odvolání dlužníka proti rozhodnutí o úpadku se přiměřeně uplatňuje systém úplné apelace, který umožňuje odvolacímu soudu přihlédnout k novým skutečnostem a důkazům týkajícím se úpadku dlužn...

Podmínky pro zproštění funkce insolvenčního správce podle § 32 insolvenčního zákona vyžadují, aby soud na základě konkrétních skutkových zjištění posoudil, zda insolvenční správce neplní řádně své pov...

Při vydání rozsudku pro uznání na základě fikce uznání nároku podle § 153a odst. 3 ve spojení s § 114b o. s. ř. je třeba citlivě posoudit, zda soud objektivně mohl a měl aktivně vyzvat žalovaného k od...

Dovolání je přípustné pouze z důvodů stanovených v zákoně a Nejvyšší soud přezkoumává skutková zjištění pouze v případě zjevných rozporů s důkazy nebo opomenutí podstatných důkazů, přičemž soud není p...

Podle § 109 odst. 2 písm. c) občanského soudního řádu je přerušení řízení fakultativní a závisí na uvážení soudu, který musí zvážit, zda vyčkání výsledku vedlejšího řízení bude účelné a hospodárné, př...

Dovolání je přípustné pouze tehdy, pokud jsou v něm konkrétně a výslovně vymezeny rozhodná skutková zjištění, která jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů, nebo pokud rozhodnutí spočívá ...

Při posuzování neúčinnosti právního jednání dlužníka podle insolvenčního zákona není překážkou, že žalobce uplatnil odpůrčí nárok na základě jiné právní kvalifikace téhož skutku, pokud žalobní petit z...

Dovolání není přípustné, pokud napadené rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení by se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací pra...

V řízení o určení neúčinnosti právního jednání podle insolvenčního zákona nese žalobce břemeno tvrzení rozhodných skutečností, zejména že právní jednání bylo učiněno bez přiměřeného protiplnění, v roz...

Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem orgánu veřejné moci pouze tehdy, jsou-li kumulativně splněny tři předpoklady: nesprávný úřední postup, vznik škody a příčinná souvislost m...

V insolvenčním řízení lze přihlásit pouze pohledávky, které existují nejpozději ke dni rozhodnutí o úpadku dlužníka nebo ke dni přihlášení pohledávky v propadné lhůtě stanovené rozhodnutím o úpadku, p...

Dovolání je přípustné pouze tehdy, pokud v něm dovolatel řádně vymezí konkrétní otázku hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolac...

Dlužník není aktivně věcně legitimován k podání vylučovací žaloby na vyloučení majetku z majetkové podstaty v insolvenčním řízení, protože prohlášením konkursu ztrácí právo nakládat s majetkovou podst...

Při posuzování spoluzpůsobení si újmy poškozeným podle § 2918 občanského zákoníku soud zohledňuje veškeré příčiny vedoucí k újmě, přičemž jednání poškozeného nemusí být zákonem zakázané ani zaviněné; ...

Přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti je možné na základě návrhu, pokud s tím nikdo neodporuje, a proti takovému rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.