Nejvyšší soud

Přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) občanského soudního řádu je závislé na uvážení soudu, které může dovolací soud přezkoumat pouze v případě zjevné nepřiměřenosti; důvody pro přerušení musí...

Žaloba pro zmatečnost musí být podána ve lhůtě stanovené zákonem a žalobce nese důkazní břemeno jejího dodržení; neprokáže-li žalobce včasnost podání, žaloba je nepřípustná. Nepřítomnost svědka či jed...

Dovolání není přípustné, pokud odvolací soud při řešení právních otázek neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nepředložila-li strana způsobilý dovolací důvod, přičemž dovolací pře...

Při výkladu právního úkonu vyjádřeného slovy je třeba zohlednit nejen jeho jazykové vyjádření, ale zejména skutečnou vůli toho, kdo právní úkon učinil, pokud tato vůle není v rozporu s jazykovým proje...

Dovolání v trestním řízení lze odmítnout jako zjevně neopodstatněné, pokud nejsou splněny zákonné důvody dovolání, zejména pokud skutková zjištění soudu nejsou ve zjevném rozporu s provedenými důkazy ...

Nejvyšší soud určí místně příslušný soud k projednání a rozhodnutí věci, pokud chybí nebo nelze zjistit podmínky místní příslušnosti podle § 11 odst. 3 občanského soudního řádu, přičemž při určení při...

Dovolání není přípustné, pokud směřuje k přezkumu skutkových zjištění a hodnocení důkazů, včetně znaleckých posudků, nebo pokud dovolatel neprokáže, že napadené rozhodnutí závisí na dosud nevyřešené n...

Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a zákona o soudech a soudcích lze zamítnout, pokud soud, vůči němuž návrh směřuje, není v prodlení s provedením daného úkonu, nebo pokud n...

Dovolání proti usnesení odvolacího soudu v konkursním řízení není objektivně přípustné, pokud není splněna zákonná podmínka přípustnosti dovolání podle občanského soudního řádu, a to i v případě žalob...

Dovolání je přípustné pouze tehdy, pokud dovolatel v dovolání přesně vymezí, které otázky hmotného nebo procesního práva jsou předmětem sporu a od které ustálené rozhodovací praxe se odvolací soud odc...

Přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) občanského soudního řádu je možné pouze výjimečně a musí být odůvodněno obavou z mimořádně tíživých a neodčinitelných následků pro účastníka řízení v příp...

Dovolání je přípustné pouze tehdy, pokud napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodov...

V dovolacím řízení je povinné zastoupení advokátem nebo notářem zvláštní podmínkou, jejíž nesplnění vede k zastavení dovolání; opakované neodůvodněné procesní kroky a námitky podjatosti mohou být soud...

Přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti je možné na základě návrhu, pokud s tím nikdo neodporuje, a takové rozhodnutí není přípustné napadnout opravnými prostředky.

Dovolání lze podat pouze z důvodu nesprávného právního posouzení věci, nikoli ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu; při výkladu právního jednání je rozhodující skutečná vůle jednajícího...

Příčinná souvislost mezi jednáním poskytovatele služeb elektronické komunikace a vznikem škody musí být prokázána jako vztah příčiny a následku, přičemž škoda vzniklá v důsledku podvodného jednání tře...

Pro určení místní příslušnosti soudu podle § 87 písm. b) občanského soudního řádu je rozhodující, zda žaloba obsahuje tvrzení o místě, kde došlo ke skutečnosti zakládající právo na náhradu újmy, přiče...

Při posuzování nároku na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení o náhradě škody způsobené výkonem veřejné moci je nezbytné, aby výše zadostiučinění odpovídala významu předmětu řízení pro poškozen...

Příspěvek do garančního fondu podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nemá charakter mimosmluvní sankce vyloučené z uspokojení v insolvenčním řízení podle § 170 písm. d) insolvenčního zákona, a proto...

Na pravomocné odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu EU se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, pokud se týká činu trestného i podle českého práva a je to odůvodněno...